Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Triumf stáje Ferrari je úplný

22 2000
S e p a n g - Němec Michael Schumacher vyhrál závěrečný závod mistrovství světa vozů formule jedna, který se jel dnes na okruhu v Sepangu v Malajsii. Jezdec stáje Ferrari tak potvrdil zisk třetího titulu, který si zajistil již před dvěma týdny v Japonsku. Italská stáj navíc získala i Pohár konstruktérů, když byla v konečném hodnocení o 18 bodů lepší než britská stáj McLaren-Mercedes. Druhý v Malajsii dojel Skot David Coulthard, třetí skončil Brazilec Rubens Barrichello. "Čeká nás velký večer plný oslav," jásal po závodě spokojený vítěz.

V konečném pořadí šampionátu obsadil za Schumacherem druhé místo neúspěšný obhájce titulu Mika Häkkinen z Finska, třetí pozice patří jeho týmovému kolegovi z McLarenu Coulthardovi.

Vítěze kvalifikačního tréninku Schumachera sice po startu předjel nejprve Häkkinen a v první zatáčce vnějším obloukem také Coulthard, jenže v případě Fina to bylo díky dřívějšímu vyražení na trať. Za ulitý start dostal Häkkinen desetivteřinový trest, po jehož odpykání v boxech se vrátil do závodu na posledním místě. "Zase jsem dobře neodstartoval. Dostal se přede mě Mika a pak mě zvnějšku předjel i David," pokáral se Schumacher.

Už předtím však odkroužil jedno kolo před formulemi 'safety-car', jehož asistenci si vyžádala kolize čtyř vozů v prvním kole. Když se začalo opět závodit, přehnali se přes vedoucího Häkkinena nejen stájový kolega z McLarenu Coulthard, ale také obě ferrari s řidiči Schumacherem a Barrichellem.

Coulthard jel v čele velmi dobře a stále zvyšoval náskok před německým trojnásobným šampiónem. Velmi brzy, už v 17. kole, však musel do boxů, a přestože jej mechanici McLarenu zdrželi jen sedm vteřin, vrátil se na trať až na šestém místě. Schumacherovi se na první pozici evidentně líbilo a nikým neohrožován zajížděl jedno nejrychlejší kolo za druhým. Čelo nakrátko opustil jen po zastávce v boxech, ale poté, co mechanici 'odbavili' i jeho kolegu Barrichella, se opět vrátil na první místo.

Oba mclareny se však posouvaly vpřed. Coulthard využil Barrichellovy zastávky v depu k návratu na druhé místo, Häkkinen v tu chvíli už byl znovu zpět v první desítce. Fin při své stíhací jízdě dokázal zajet jedno kolo hluboko pod minutu a 39
vteřin, dostal se až na čtvrté místo, ale do dění na předních pozicích nakonec nezasáhl.

Další série zastávek v boxech pak už pořadí nezměnila, Coulthard však po nich stáhl ztrátu na vedoucího Schumachera na necelou sekundu a dál na německého jezdce tvrdě dotíral. Schumacher ale prvenství zkušeně udržel a připsal si devátý
triumf v sezóně, celkově čtyřiačtyřicátý v kariéře. V historickém pořadí vítězů F1 je před ním jen Francouz Alain Prost, který v kariéře vyhrál 51 závodů.

"Byl to hrozně náročný závod, pro mě fyzicky i pro auto. Nejvíce si cením toho, že jsme nezajeli jen potřebné čtvrté místo, ale skončili na první a třetí pozici, a tím závod značek jednoznačně rozhodli," liboval si Schumacher v červené paruce,
kterou měli na hlavě i všichni ostatní lidé z Ferrari. "Jen je mi líto těch mladíků z týmu, kteří musejí sbalit všechny věci a nemohou s námi slavit," vžil se do situace personálu a spokojeně dodal, že vedle oslav se těší na tři měsíce absolutního klidu.

V Sepangu jel svůj poslední závod v kariéře Brit Johnny Herbert, ale určitě si jeho zakončení představoval jinak. Jednu chvíli jezdil na čtvrtém místě, ale v 48. kole náhle uletělo z jeho jaguaru zadní kolo a pilot skončil v bariéře z pneumatik. Z
vozu ho museli vytáhnout pomocníci, rentgen pak ukázal pohmoždění levého kolena.

"Jsem hrozně zklamaný, že jsem takhle dopadl," láteřil Herbert, který svou bilanci zakončil na 161 závodech. "Když se auto řítilo ven z dráhy, snažil jsem si nohy na náraz připravit. Ztratil jsem ale orientaci," popsal. "Je to asi osud. Kariéru jsem začínal tak, že mě do auta přinesli. Teď, na jejím konci, mě zase z auta museli vynést," vzpomněl si na první závod ve formuli jedna před 11 lety, který absolvoval osm měsíců poté, co si roztříštil nohy při nehodě ve formuli 3000.

Výsledky (56 kol, 310,408 km):
1. M. Schumacher (Něm./Ferrari) 1:35:54,235 h. (průměrná rychlost 194,199 km/h), 2. Coulthard (Brit./McLaren) -0,732, 3. Barrichello (Braz./Ferrari) -18,444, 4. Häkkinen (Fin./McLaren) - 35,269, 5. Villeneuve (Kan./BAR) -1:10,692, 6. Irvine
(Brit./Jaguar) -1:12,598, 7. Wurz (Rak./Benetton) -1:29,314, 8. Salo (Fin./Sauber), 9. Fisichella (It./Benetton), 10. Verstappen (Niz./Arrows) všichni -1 kolo.

Konečné pořadí MS po sedmnácti závodech:
1. M. Schumacher 108 bodů, 2. Häkkinen 89, 3. Coulthard 73, 4. Barrichello 62, 5. R. Schumacher (Něm./Williams) 24, 6. Fisichella 18, 7. Villeneuve 17, 8. Button (Brit./Williams) a Frentzen (Něm./Jordan) oba 11, 10. Salo a Trulli (It./Jordan) oba
6, 12. Verstappen 5, 13. Irvine 4, 14. Zonta (Braz./BAR) 3, 15. De la Rosa (Šp./Arrows) a Wurz oba 2.

Konečné pořadí Poháru konstruktérů:
1. Ferrari 170 bodů, 2. McLaren-Mercedes 152, 3. Williams-BMW
36, 4. BAR-Honda a Benetton oba 20, 6. Jordan-Mugen-Honda 17, 7.
Arrows-Supertec 7, 8. Sauber-Petronas 6, 9. Jaguar-Cosworth 4.

Historický přehled

Argentinec Juan Manuel Fangio je s pěti tituly nejúspěšnějším jezdcem historie formule 1. O jeden primát méně nasbíral francouzský pilot Alain Prost, který se dnes seriálu MS účastní jako majitel stejnojmenné stáje. Schumacher, mistr světa z let 1994 a 1995, se letošním třetím titulem dostal do společnosti legend, jakými byli Australan Jack Brabham, Britové Graham Hill a Jackie Stewart, Rakušan Niki Lauda a Brazilci Nelson Piquet a Ayrton Senna. 

Prost má na kontě největší počet vítězství v závodech mistrovství světa, vyhrál celkem 51 Velkých cen. Z aktivních jezdců je nejúspěšnější Michael Schumacher, který díky devíti letošním triumfům předstihl druhého Ayrtona Sennu a na Prosta ztrácí sedm vítězných závodů. Stejná trojice kraluje také historickému pořadí jezdců podle počtu získaných bodů. 

Jezdci podle počtu titulů mistra světa: 
1. Juan Manuel Fangio (Arg.) 5, 2. Alain Prost (Fr.) 4, 3. Jack Brabham (Austr.), Graham Hill, Jackie Stewart (oba Brit.), Niki Lauda (Rak.), Nelson Piquet, Ayrton Senna (oba Braz.) a Michael Schumacher (Něm.) po 3, 10. Alberto Ascari (It.), Jim Clark (Brit.), Emerson Fittipaldi (Braz.) a Mika Häkkinen (Fin.) po 2, 14. Nino Farina (It.), Mike Hawthorn (Brit.), Phil Hill (USA), John Surtees (Brit.), Denny Hulme (N. Zél.), Jochen Rindt (Rak.), James Hunt (Brit.), Mario Andretti (USA), Jody Scheckter (JAR), Alan Jones (Austr.), Keke Rosberg (Fin.), Nigel Mansell, Damon Hill (oba Brit.) a Jacques Villeneuve (Kan.) po 1. 
    
Jezdci podle počtu vítězství v GP: 
1. Alain Prost (Fr.) 51, 2. Michael Schumacher (Něm.) 44, 3. Ayrton Senna (Braz.) 41, 4. Nigel Mansell (Brit.) 31, 5. Jackie Stewart 27, 6. Jim Clark (oba Brit.) a Niki Lauda (Rak.) oba 25, 8. Juan-Manuel Fangio (Arg.) 24, 9. Nelson Piquet (Braz.) 23, 10. Damon Hill (Brit.) 22, 11. Mika Häkkinen (Fin.) 18, 12. Stirling Moss (Brit.) 16, 13. Jack Brabham (Austr.), Emerson Fittipaldi (Braz.) a Graham Hill (Brit.) po 14, 16. Alberto Ascari (It.) 13, 17. Mario Andretti (USA), Alan Jones (Austr.) a Carlos Reutemann (Arg.) po 12, 20. Jacques Villeneuve (Kan.) 11. Alespoň jednu Velkou cenu vyhrálo dalších 69 jezdců. 
    
Jezdci podle počtu bodů: 
1. Alain Prost (Fr.) 798,5, 2. Michael Schumacher (Něm.) 678, 3. Ayrton Senna 614, 4. Nelson Piquet (oba Braz.) 485,5, 5. Nigel Mansell (Brit.) 482, 6. Niki Lauda 420,5, 7. Gerhard Berger (oba Rak.) 385, 8. Mika Häkkinen (Fin.) 383, 9. Jackie Stewart 360, 10. Damon Hill (oba Brit.) 360. 
    
Stáje podle počtu vítězství v Poháru konstruktérů: 
1. Ferrari 10, 2. Williams 9, 3. McLaren 8, 4. Lotus 7, 5. Brabham a Cooper po 2. 7. Vanwall, BRM, Matra, Tyrell a Benetton po 1. 
    
Stáje podle počtu vítězství v GP: 
1. Ferrari 135, 2. McLaren 130, 3. Williams 103, 4. Lotus 79, 5. Brabham 35, 6. Benetton 27, 7. Tyrrell 23, 8. BRM 17, 9. Cooper 16, 10. Renault 15, 11. Alfa Romeo 10, 12. Prost (Ligier), Maserati, Matra, Mercedes a Vanvall po 9, 17. Kurtis Kraft 5, 18. Jordan, March, Watson a Wolf po 3, 22. Honda a Epperly po 2, 24. Eagle, Hesketh, Kuzma, Penske, Porsche, Shadow a Stewart po 1. 

Přehled mistrů světa a vítězů Poháru konstruktérů 

Rok jezdec   národnost/stáj   Pohár konstruktérů

    1950 Giuseppe Farina (It./Alfa Romeo) -
    1951 Juan Manuel Fangio (Arg./Alfa Romeo) -
    1952 Alberto Ascari (It./Ferrari) -
    1953 Alberto Ascari (Ferrari) -
    1954 Juan Manuel Fangio (Mercedes, Maserati) -
    1955 Juan Manuel Fangio (Mercedes) -
    1956 Juan Manuel Fangio (Lancia, Ferrari) -
    1957 Juan Manuel Fangio (Maserati) -
    1958 Mike Hawthorn (Brit./Ferrari) Vanwall
    1959 Jack Brabham (Austr./Cooper-Climax) Cooper
    1960 Jack Brabham (Cooper-Climax) Cooper
    1961 Phil Hill (USA/Ferrari) Ferrari
    1962 Graham Hill (Brit./BRM) BRM
    1963 Jim Clark (Brit./Lotus-Climax) Lotus
    1964 John Surtees (Brit./Ferrari) Ferrari
    1965 Jim Clark (Lotus-Climax) Lotus
    1966 Jack Brabham (Brabham-Repco) Brabham
    1967 Dennis Hulme (Nový Zél./Brabham- Repco) Brabham
    1968 Graham Hill (Lotus-Ford) Lotus
    1969 Jackie Stewart (Brit./Matra-Ford) Matra
    1970 Jochen Rindt (Rak./Lotus-Ford) Lotus
    1971 Jackie Stewart (Tyrrell-Ford) Tyrrell
    1972 Emerson Fittipaldi (Braz./Lotus- Ford) Lotus
    1973 Jackie Stewart (Tyrrell-Ford) Lotus
    1974 Emerson Fittipaldi (McLaren-Ford) McLaren
    1975 Niki Lauda (Rak./Ferrari) Ferrari
    1976 James Hunt (Brit./McLaren-Ford) Ferrari
    1977 Niki Lauda (Ferrari) Ferrari
    1978 Mario Andretti (USA/Lotus-Ford) Lotus
    1979 Jody Scheckter (JAR/Ferrari) Ferrari
    1980 Alan Jones (Austr./Williams-Ford) Williams
    1981 Nelson Piquet (Braz./Brabham-Ford) Williams
    1982 Keke Rosberg (Fin./Williams-Ford) Ferrari
    1983 Nelson Piquet (Braz./Brabham-BMW Turbo) Ferrari
    1984 Niki Lauda (McLaren-Porsche Turbo) McLaren
    1985 Alain Prost (Fr./McLaren-Porsche Turbo) McLaren
    1986 Alain Prost (McLaren-Porsche Turbo) Williams
    1987 Nelson Piquet (Williams-Honda Turbo) Williams
    1988 Ayrton Senna (Braz./McLaren-Honda Turbo) McLaren
    1989 Alain Prost (McLaren-Honda) McLaren
    1990 Ayrton Senna (McLaren-Honda) McLaren
    1991 Ayrton Senna (McLaren-Honda) McLaren
    1992 Nigel Mansell (Brit./Williams- Renault) Williams
    1993 Alain Prost (Williams-Renault) Williams
    1994 Michael Schumacher (Něm./Benetton- Ford) Williams
    1995 Michael Schumacher (Benetton- Renault) Benetton
    1996 Damon Hill (Brit./Williams- Renault) Williams
    1997 Jacques Villeneuve (Kan./Williams Renault) Williams
    1998 Mika Häkkinen (Fin./McLaren Mercedes) McLaren
    1999 Mika Häkkinen (Fin./McLaren Mercedes) Ferrari
    2000 Michael Schumacher (Něm./Ferrari) Ferrari
 

Společná fotografie všech jezdců seriálu mistrovství světa vozů F1 2000.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze