Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Triatlonista by se v Sydney žraloků nebál

19 2000
P r a h a - Medailonek s olympijským slibem v sedmi jazycích a lupou připomíná Janu Řehulovi, osmému triatlonistovi světového žebříčku, že se olympijské hry v Sydney blíží. "Dostal jsem ho od doktora házenkářů Jiřího Jesche, vždycky ráno do něj nahlédnu. Člověk pak aspoň ví, na čem pracuje," vysvětluje šestadvacetiletý reprezentant. Přitom zatím nemá nic jisté. Triatlonisté, které letos v Sydney čeká olympijská premiéra, si vyjeli tři místa v závodě. Má to však jeden háček - v úvahu připadají čtyři.

Vedle Řehuly jsou ve hře ještě Martin Krňávek, Filip Ospalý a Martin Matula. Až šestnáctého července doporučí reprezentační trenér Martin Dvořák olympijskému výboru ke schválení vybrané trio.

"Nikdo nemá nic jisté," kličkuje Dvořák, ale na přímou otázku pak přímo odpoví: "Ale Řehy, pokud se mu nic nestane, pojede. Výsledky měl letos nejlepší," uzavírá trenér přednominační debatu. Řehula to chápe podobně. "Jisté to nemá nikdo, ale myslím si, že by bylo férové, abych tam jel. V žebříčku jsem nejvýš," uvažuje.

Kdyby se však nakonec na olympiádu nedostal, jako životní tragédii by to rozhodně nebral. "Jestli by mě to hodně sebralo?" opakuje otázku. "Myslím, že ani ne. Chtěl bych se zúčastnit, ale není to pro mě pupek světa. Mám rodinu," vysvětluje otec půlročního syna, který se jeho snoubence Báře narodil v Austrálii, kde v tréninkovém kempu s triatlonisty různých zemí strávil už třetí zimu.

Triatlonista - magistr, učitel s aprobací tělocvik a angličtina, odpovídá s rozmyslem. Tvrdí, že mu život za oceánem hodně pomohl. "Naučil jsem se brát věci tak, jak jdou. Ne truchlit nad každým neúspěchem, ale žít plynule. Vychoval mě trénink. To, že jsem nemohl mít vždycky to, co jsem chtěl. Když jsem chtěl být členem mezinárodní tréninkové party, musel jsem se podřídit a jet tam, kde byli ostatní. Myslím, že jsem si vypěstoval sebekázeň."

O Austrálii ví Řehula z reprezentační čtveřice nejvíc. Na olympijské trati, která startuje plaváním v moři nedaleko budovy slavné opery, už závodil třikrát. "Mám ji rád, byl jsem tu při Světových pohárech třetí a pátý, teď při mistrovství světa sedmnáctý," uzavírá vzpomínky závodem, který se konal netradičně v úvodu sezony a nikomu z národního týmu se moc nevydařil - on byl nakonec nejlepší.

"Čeká se čtvrt milionu diváků a je těžko říct, kde se bude rozhodovat. Při plavání můžou být nepříjemné vlny, trať běhu i kola je členitá," vybavuje si, co závodníky v září čeká. "Vyhrát může patnáct lidí, rozhodne načasování formy." Řehula přiznává, že právě to není jeho nejsilnější stránka, ale věří, že se mu to podaří.

Žraloků, o nichž se v souvislosti se závodem hodně psalo, se nebojí. "Občas se používaly blokovací sítě, letos poprvé zkoušeli potápěče se sonary, vysílajícími rušivé zóny pro žraloky, ale asi to tak horké nebude," tvrdí. Připouští však, že se čas od času loďky rybářů nebo mořské kajaky s pětimetrovými žraloky do kontaktu dostanou. "Loni se vedle dálkové plavkyně při exhibici na dvacet kilometrů objevil pětimetrový žralok. Tak plavbu v půli přerušila a plavala později v ochranné kleci."

Olympiáda je i velkou šancí pro další kariéru. "Pro ty nejlepší bude ten závod rozhodně dobře prodejný," říká věcně a ví, o čem hovoří. Má zatím dva sponzory, ale s rodinou žije hlavně z toho, co vyhraje na závodech. Po letech, při nichž strávil spoustu času na letišti s kufrem v ruce, touží po klidu. Po olympiádě by rád zakotvil s rodinou v jižních Čechách.
"Chci víc klidu," poznamenal Jan Řehula, než se vydal se svým australským týmem na soustředění do Švýcarska.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze