Neohrožený obhájce titulu Rusafa Ruben ze Španělska, jihoafrický „Cavemen“ Conrad Stolz coby legenda xterry ve svém posledním ohlášeném závodě kariéry, další ze zkušených veteránů Francisco Serrano z Mexika, Novozélanďan Sam Osborne jako jeden z lídrů nastupující generace, či věčný souputník české jedničky Jana Kubíčka v letošní sezoně Kris Coddens z Belgie. Neskutečně našlapaná konkurence se poskládala do startovní listiny letošního mistrovství světa v terénním triatlonu, který hostil italský ostrov Sardinie. „Ještě dnes mi běhá mráz po zádech,“ usmívá se Jan Kubíček.
Do cíle jednoho z nejdrsnějších podniků sezony umístěného do resortu Cala Ginepro v Orosei se rodák z Chodova dostal jako čtrnáctý v pořadí. „Závod to byl neskutečný. Myslím, že letošní Havaj bude mít co dělat,“ připomíná další ze světových šampionátů tentokrát v xterra triatlonu, který každý rok už pravidelně hostí Maui, druhý největší z osmi hlavních Havajských ostrovů v severovýchodní části Tichého oceánu.
Každoroční vrchol xterrácké sezony svou startovní listinou světový šampionát v terénním triatlonu na Sardinii také připomínal. „Byli tu skoro všichni,“ říká Kubíček. „Výborná atmosféra, super organizace a nádherná trať hodná mistrovství.“ A také výjimečný závod pro terénní triatlon jako takový, v Orosei se totiž s kariérou závodníka loučila legenda xterry Conrad Stolz. „Cavemen náš sport nejvíc zpropagoval,“ připomíná Kubíček.
Výjimečné mistrovství
Díky výjimečným okolnostem se před závodem nabízelo hned několik nezodpovězených otázek. Na první z nich v podobě nového mistra světa odpověděl sám Rusafa Ruben, který svůj titul dokázal obhájit. Odpověď na druhou otázku stran prosazení specialistů z olympijského triatlonu byla už o něco složitější, také uhlazenější forma triatletů se však na Sardinii postarala o větší konkurenci ve startovním poli.
A hned od začátku, právě v úvodním plavání se totiž dal očekávat největší nápor a jak po závodě přiznal sám Kubíček: „Dvouokruhové plavání mi uteklo strašně rychle.“ Z vody podle svého letošního zvyku znovu vylézal s Belgičanem Codensem a že se v depu tentokrát nevysvlékalo z neoprenu, to už tak rychlé tempo ještě umocnilo. Stejně jako úvod cyklistické části, který startoval z roviny na šotolině.
Až pak následoval první ze dvou delších kopců. Trať namotaná v národním parku byla poskládaná pořadateli rozmanitě. Kromě šotoliny tady byl hluboký písek, rozbité kamenité sjezdy i traily v eukalyptovém háji. Tomu odpovídalo také proměnlivé tempo. Zatímco jeden z kopců nutil závodníky sesednout z kola a vyškrábat se nahoru „po svých“, spojovací cesty se zatáčkami se jely ve velký rychlostech. „V podstatě tady člověk marně hledal místo, kde by se napil, aniž by si dal na hubu,“ zasměje se Kubíček.
Informací o časech a soupeřích se mu dostávalo dílem od přítelkyně, dílem od českých či italských fanoušků. „I díky nim jsem měl celkem přehled a nejen pocit,“ cenil si pomoci na trati Kubíček. Věděl, že pocit ze závodu může někdy skutečnost dost zkreslovat.
Pro Kubíčka to však tentokrát neplatilo, jel rychle, nedělal chyby a po deseti kilometrech se začal přibližovat ke skupině elitních plavců, ve které byl také český OH triatlet Martin Krňávek. Do depa už přijížděl ve dvojici s domácím Italem Mattiem De Paolim. „Jel výborně závěr kola a já se s ním dva kilometry svezl,“ pochvaloval si karlovarský triatlet.
Také další depo prolétli závodníci bleskově. Běh rozvrhli pořadatelé na tři kola. Po pláži, v hlubokém písku a borovicovém háji to bylo po téměř úplné rovině. „Takže zařadíš a valíš anebo stojíš,“ zasměje se Kubíček. Běh je stále jeho parádní disciplínou a také na Sardinii to potvrdil. „Mohl jsem si hodit jestli panna nebo orel. Buď to vydržím a bude z toho solidní umístění nebo nic,“ vysvětluje strategii v závěrečné disciplíně.
Poslední kilometr před cílem zamával na rozloučenou Cavemanovi Stolzovi, další závodníky před sebou kvůli větším rozestupům už ale seběhnout nestačil a do cíle v Orosei doběhl nakonec jako čtrnáctý. „Spokojenost, kluci byli zkrátka lepší,“ prohlásil. „ V téhle konkurenci to osobně považuji za solidní, konkurence schopný výsledek.“ Titul obhájil Španěl Ruben Ruzafa, těsně za ním si pro stříbro doběhl Mexičan Francisco Seranno, třetí už s odstupem dvou a půl minuty skončil Sam Osborne Nového Zélandu.