Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Tři veteráni vylezli na Kilimandžáro. Dohromady měli jednu zdravou nohu

UŽ TAM BUDEME? Američtí váleční veteráni stoupají na vrchol Kilimandžára. | foto: AP

12 2010
Koukejte! Postižení nutně nemusí vést k nečinnosti, vzkázali tři bývalí američtí vojáci. Vyškrábali se na nejvyšší vrchol Afriky - Kilimandžáro - a dohromady měli jen jednu zdravou nohu. Jako váleční veteráni mají amputované končetiny a místo nich protézy.

Výšlap na vrchol normálně trvá tři dny. Že je tak snadný, láká denně v průměru 58 turistů. Jenže tahle parta musela k jeho zdolání opravdu máknout.

Co chvíli zastavovali, aby si dotáhli šroubky na titanových protézách. Neustále klouzali po kamenech a štěrku, pomáhali si holemi.

A na špičku k ceduli s nápisem WELCOME AND CONGRATULATIONS vylezli za šest dnů.

"Byla to neuvěřitelná porce dřiny, nejhorší byl závěr," připomněl Neil Duncan řídký vzduch pod vrcholem skoro šestitisícové hory. "Ale právě takové věci nás motivují," doplnil Kirk Bauer.

Trio postižených Američanů doplnil Dan Nevins. Tomu nohy amputovali v Iráku, 26letý Duncan o ně přišel, když se před pěti lety zamotal do bombového útoku. "Prostě to pode mnou vybouchlo," vzpomínal na patrolu v Afghánistánu.

DOKÁZALI TO? Američtí veteráni dobyli vrchol Kilimandžára (zleva Bauer, Duncan, Nevins).

DOKÁZALI TO? Američtí veteráni dobyli vrchol Kilimandžára (zleva Bauer, Duncan, Nevins).

Bauer, kterému je teď 62, "nechal" jednu nohu ve válce ve Vietnamu 1969. "Jestliže tři amputáři ze tří různých válečných konfliktů a dvou různých generací, kteří mají dohromady jednu zdravou nohu, dokážou vylézt na takový kopec, pak i další naši kamarádi můžou vstát a začít zase sportovat," říkal nejstarší z veteránů pro agenturu AP.

Horolezci pak na vrcholu strávili tři čtvrtě hodiny. "Úplné vyčerpání a úplná radost," popisoval Bauer pocity dobyvatelů. Bylo proč se radovat, cesta nahoru bolela.

Bauerova protéza řízená počítačem, která se automaticky přizpůsobuje různým terénům, ve výšce 4500 metrů nad mořem zamrzla. Duncan lezl po čtyřech, když překonával některé kamenité úseky. "Úplně všechno mě bolí," přiznal pod kopcem.

Horolezci říkají, že cesta dolů je kolikrát náročnější než výstup. Handicapovaným Američanům se to potvrdilo: Duncan jednou ztratil rovnováhu a kutálel se v kotrmelcích, Bauerovi upadla protéza, Nevinsovi se zase udělalo zle z té výšky a dolů ho nesli (průvodci) na nosítkách.

"Mám jednom jedno koleno a ohromný strach z pádu," povídal Duncan. "Byl to spíš kontrolovaný pád z hory."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze