Také on měl – v nadsázce – obě nohy levé. Ze závodu odstoupil poté, co třikrát přešlápl v dálce. "Řekl jsem si, že jsem vůl," pronesl šestatřicetiletý vícebojař, trojnásobný mistr světa.
Kolikrát se vám stalo, že jste v dálce třikrát přešlápl?
Jednou. V roce 1990 na Družbě.
Nechtěl jste se druhým pokusem "zajistit", abyste mohl závodit dál?
A proč? Zajišťováky nemám rád. Nikdy jsem neskákal na půl plynu. I při dvou přešlapech na mistrovství světa jsem třetí šel na plný pecky.
Neulevilo se vám trochu? Nemusíte běžet čtvrtku, neporazí vás svěřenec a vy nemusíte končit kariéru...
Už po stovce jsem si nedokázal představit, že bych běžel ještě čtvrtku. Ale nemyslete si, že jsem se dálkou chtěl vysvobodit. Štve mě to.
Budete odteď už jen trenérem?
Říká kdo? Já ne. Nejsem poražen. Tak lehce to neskončí.
Takže jste si protáhl kariéru, protože neprohrajete se svěřencem?
Jo, musí se to stát v rovném souboji. Takhle nebudu mít ve výsledku nic, což jako porážku neberu.
Za rok už tady v Kladně závodit nebudete?
Ne! Desetiboj se nedá jít z plezíru. Možná pro srandu a s pivem v ruce. Ale prohánět se s klukama? Ne. A olympiáda? Tu jsem víceméně vyloučil už před tímhle závodem.
Váš poslední desetiboj bude letos?
Nevím. Ale nepočítám s tím, že bych příští rok trénoval.
Ani mistrovství světa vás nezláká?
To bych si dal facku.
Ale chtěl jste končit slušným výkonem ve velkém závodě.
Líbilo by se mi to. Ale asi se svět nezboří, když to tak nebude.
