Po třech letech a potřetí v historii skončili volejbalisté Fatry Zlín v extralize třetí. "Letošní bronz je ale nejcennější," říká trenér mužstva a manažer klubu Roman Macek. Zlín ho získal až na výjimky s vlastními odchovanci, navíc většinou s hráči, kteří mají celou kariérou před sebou.
"První bronz v roce 2000 byl po titulu se stejným a širším kádrem. Před třemi roky byl mančaft postavený na výsledek, což bylo relativně jednoduší," vzpomíná Macek.
Takže letošní bronz berete jako velký úspěch?
Bez diskusí. Nechali jsme za sebou mistra (Ostrava), hráčsky nabitou Příbram, ambiciózní ČZU Praha, ekonomicky silné Benátky...
A získali jste respekt soupeřů. Po finále vám děkoval kouč mistrovských Budějovic Jan Svoboda, že jste je výborně nachystali na finále.
Potěšilo mě to a od odborníka zvláště. Když se nad tím člověk zamyslí, má to hlavu a patu. Liberec nehrál dlouho pořádný zápas, nedostal se do stresových situací. Zatímco Budějovice s námi každý set kromě posledního v posledním zápase.
Zlín si po 14 letech zahraje evropské poháry |
Neštve vás, že váš úspěch přišel zrovna v době, kdy Zlín slaví mistrovské hokejisty?
Umíme s tím žít. Většinou je to tak, že když o něco hrajeme, tak i oni o něco hrají. A je to sport, který má širší podporu.
Hokejisté získali titul rok po finálové porážce. Nabízí se analogie, jestli je nezkusíte napodobit.
Kdyby tým zůstal pohromadě a adekvátně jsme ho posílili... V letošní sezoně se to sešlo - výborná základna potlačená našimi hráči a dobře doplněná Kolářem, který se sem vrátil. Ale abychom byli top mančaft extraligy, ještě tomu kousíček chyběl.
Poslední roky se vám daří začlenit do týmu vždy aspoň jednoho mladého odchovance, který se okamžitě stává oporou. V čem je recept?
Začalo to před čtyřmi pěti lety. Mladí, kteří přichází z naší základny, jsou svým somatotypem schopní absorbovat kompletní tréninkovou zátěž s áčkem, což předtím nebývalo. I dříve tady byli takoví hráči - Kolář, Fila - ale to byli jednotlivci. Teď přicházeli rychle za sebou Navláčil, Vašíček, starší Bartoš, mladší Bartoš. Za nimi jsou Uchytil, Kobolka. Přestože toho moc nenahráli, jsou na další sezonu připraveni.
Čili o budoucnost zlínského volejbalu obavy nemáte?
Může se stát všechno. Ale jak se, říká, každý správný skutek má být právem potrestán. Jestliže jsme úspěšní, tak je o hráče logicky větší zájem.
O koho největší?
Kostoláni oznámil, že nechce jednat o nové smlouvě. Končí ve Zlíně školu, s jeho odchodem jsme dopředu počítali. Mohli jsme o něho zabojovat, ale proč by měl mít jako cizinec třikrát více než ostatní? Eminentní zájem ze zahraničí je také o Adama Bartoše.
Ten je ale pod smlouvou. Pustíte ho?
Pokud přijde ekonomicky zajímavá nabídka. Ale doporučil bych mu, aby ještě rok v extralize hrál. Půjde ven do silného týmu, ale dostane se na hranici střídajícího hráče. Není hotový hráč. Bude mít představu, že ho připraví. Ale nejvíce ho připraví hra. Cítím však, že chce jít pryč. Bude těžké ho udržet.
Co jeho mladší bratr Pavel, který hned ve své premiérové sezoně v extralize zazářil?
Každý nahrávač potřebuje dozrát. A když nebude hrát, tak je to špatně.
Když to shrneme. Hrozí, že ztratíte dva nejvíce bodující hráče. Jak je chcete nahradit?
Je jasné, že odchází dva dlouzí smečaři, takže jeden by měl přijít. Ale má to i plusy. Moc šancí prosadit se neměl Vašíček. Typologicky je to přitom hráč, jehož potřebujeme - s výbornou přihrávkou, výtečným servisem a rozhodujícím úderem.
