"Přál jsem si, aby český rychlobruslař nebo rychlobruslařka jednou dosáhli na medaili z mistrovství Evropy, nebo světa," vzpomíná Novák, který na podobný úspěch, většinou lidí považovaný za bláznový, čekal 25 let. "Neustále jsem věřil, že než odejdu do sportovního důchodu, že se to někomu podaří. A jsem strašně rád, že to vyšlo."
Máte za sebou řekněmě až pohádkový rok. Vaše svěřenkyně Martina Sáblíková v něm vyhrála témeř vše, co mohla – mistrovství Evropy ve čtyřboji, světový šampionát na trati 3 000 a 5000 metrů i Světový pohár na dlouhých tratích. Který tento úspěch vy osobně řadíte nejvýše?
Já si nejvíce cením vítězství ve Světovém poháru, to je pro mě hodně vysoko. Protože jednotlivý závod nemusí sednou, nemusí vyjít. Za to ve Světovém poháru stačí jednou vynechat, nezajet a je po všem. Samozřejmě ale i titul mistryně světa, navíc se světovým rekordem, to bylo taky moc hezké.
Během jediného roku jste Martinu dovedl k tolika úspěchům, na které jiným sportovcům nestačí ani celá kariéra. Jaký z toho máte pocit?
(úsměv) Tohle je takové zvláštní. Martina už několikrát řekla, že je strašně ráda, že to mohla být ona, kdo mi splnil můj trenérský sen. Já jí za to strašně moc děkuji, že se snažila ten výsledek udělat i pro mě.
Rázem se vám tedy splnil životní cíl. Neříkal jste si: tak a teď můžu v klidu odejít?
To nejde. (úsměv) Já jsem po letošní sezoně Martině řekl: ty jsi pro mě splnila vše, co jsem chtěl. Pro mě byl hlavní bod vidět jednou stoupat na nejvyšší stožár českou vlajku a slyšet naší krásnou hymnu. Tos mě splnila a hned několikrát. A já teď můžu odejít v tom nejlepším do sportovního důchodu. A ona mi na to odpověděla: tak v tom případě tě zabiju. (smích)
Vy jste se navíc osvědčil i jako úspěšný prognostik. Kdykoliv jste ohlásil nějaký cíl, kterého by Martina měla dosáhnout, vzápětí se ji to povedlo. Ať už to byl medailový úspěch, nebo překonání světového času, prostě jste to dokázali. Co tedy Martině plánujete na tento rok?
Já bych letos chtěl, aby obhájila ten Světový pohár. Aby ho vyhrála celkově, podruhé za sebou. Protože potom už ji budu nutit, aby se to podařilo potřetí. (úsměv) To by bylo fantastické! A samozřejmě bych si přál, aby získala zlatou medaili na mistrovství světa jednotlivých tratí.
K ní má nejblíže asi na své oblíbené trati, pěti kilometrech, že?
Určitě. A uvidíme, jestli se jí podaří obhájit i tu trojku, protože ta je daleko těžší. Je tam daleko vyšší konkurence, tam dosahují úspěchů i ti, kteří jsou rychlí na patnáctistovku. A já věřím, že tohle se Martině podaří. Na mistrovství Evropy sice neobhájila titul, skončila celkově třetí, ale vyhrála trojku a pětku, čímž potvrdila svoji prioritu. Já ji směřuji hlavně k tomu roku 2010.
V té době se budou konat olympijské hry ve Vancouveru. Jakého výsledků byste chtěl dosáhnou tam?
Nebudu říkat, že chci čtyři zlaté medaile. Byl bych rád za nějakou olympijskou medaili. Jakákoliv už by byla tím, co by přeplnilo to, na co jsem celý život čekal.
NOVIS tým ale zdaleka není jen Martina. Jak jste spokojený s dalšími svými svěřenci, Andreou Jirků a Zdeňkem Haselsberggerem, kteří byli podobně jako ona v anketě MF DNES a iDNES.cz nominováni na Sportovce roku v kraji?
Víte, je sice fajn, že se takhle umístili, že byli navržení, ale jsou tam další, kteří dosahují lepších výsledků. Myslím si, že pozornost si zaslouží hlavně brácha Martiny Milan, který v šestnácti letech startoval na mistrovství Evropy, byl tam devatenáctý, celkově dvaadvacátý. Kdybych mohl, tak bych ho ve Sportovci kraje dal před tady ty.
A co další?
Seniorský rekord na pět kilometrů drží Pavel Kulma. A kluci jako tým na Světovém poháru v Calgary zajeli další světový rekord. Takže Česká republika skutečně má nejen Martinu a Andreu Jirků, ale dneska už se ukazují i kluci. S čím jsem hodně spokojenej. Můžeme se těšit, že do budoucna začnou řádit v seniorech i oni. Bude stačit počkat dva roky.
Takže Českou republiku čekají světlé rychlobruslařské zítřky?
Určitě. Perspektiva této skupiny je minimálně deset let, vždyt Martina je nejstarší. A já už si připravuji B skupinu a věřím, že postupně přijdou i další. Takže do budoucna, tak na patnáct let, se o rychlobruslení nemusíme bát, že by nemělo výsledky. Určitě o sobě bude dávat vědět. Ať už to bude Martina, nebo někdo další. A pokud se nám podaří udělat i tu plánovanou rychlobruslařskou halu, už nebudu mít o české rychlobruslení strach.
