Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pojedeme aktivně, slibuje trenér Konečný před Závodem míru

Cyklistika - ilustrační foto | foto:  Michal Sváček, MAFRA

29 2015
Obnovený Závod míru U23 se po dvou letech protlačil do nejprestižnější kategorie Nation's Cup. Český tým se i tak chce doma předvést. Těžit bude z rad reprezentačního trenéra Tomáše Konečného.

Ve své závodnické kariéře vyhrál etapu na Vueltě a startoval na Tour de France, kopce se ale učil jezdit právě v Jeseníkách. „Znám tu každý metr a vím přesně, která stoupání jsou důležitá,“ vypráví olomoucký rodák.

Slíbil jste, že už oznámíte konečnou nominaci. Kdo tedy tvoří šestičlenný tým pro Závod míru?
Daniel Turek, Josef Černý, Michal Schlegel, František Sisr, Michael Kukrle a Vojtěch Nipl.

Kdo bude lídrem?
Vybraní jezdci ukazují od začátku sezony kvalitu, Dan Turek vyhrál už dva závody, Kukrle na Karpatech vyhrál dres nejlepšího vrchaře. Tým bude hodně vyrovnaný a kdo bude lídrem, ještě uvidíme. O žlutém trikotu asi rozhodne výjezd na Praděd. Papírově by tam měl nejrychleji přijet Pepa Černý, slušně by ho měl vyjet i Dan Turek. Uvidíme, jak to komu sedne. Kluci mohou jeden druhého zastoupit a můžeme uspět hlavně týmově.

Právě na Carpathian Couriers, předchozím závodu Nation’s Cupu, jste nebyl s týmovým pojetím spokojený. Teď už bude vše fungovat?
Jedou úplně jiní lidi - kromě France Sisra, se kterým problém na Karpatech nebyl. Někteří jezdci byli v nároďáku poprvé a možná nevěděli, jak by měl tým fungovat a že každý by se měl obětovat pro týmový úspěch, ze kterého pak budou mít prospěch všichni. Byť je to individuální sport, týmovost hraje velkou roli. Je potřeba na tom pracovat s mladými jezdci, kteří přišli z juniorů. Na oba výjezdy na zahraniční závody jsem vybral jiné závodníky, abychom dostali před Závodem míru šanci a viděli, že reprezentační tým funguje. Musí vnímat, že start s reprezentačním dresem je víc, než když jedou za vlastní tým. I závody jsou těžší a v nároďáku je větší tlak.

Jaké cíle bude mít český tým na Závodu míru?
Člověk musí mít ty nejvyšší cíle, jinak toho ve sportu moc nedosáhne. Je to domácí závod v těžkých kopcích, což by nám mělo vyhovovat. Žlutý trikot bude hodně vysoko, díky zařazení závodu do Nation’s Cupu přijede kompletní světová špička. My budeme chtít uspět ve všech třech etapách a bojovat i o etapové vavříny. Být třeba i jen jeden den v držení žlutého trikotu, za to vše jsou body, které se do Nation’s Cupu počítají, a každý se může hodit, protože s tím souvisí pozvání pro český tým na další závody. Pojedeme tedy aktivně.

Zmínil jste důležitost druhé etapy s cílem na vrcholu Praděd (1 491 m). Tam se bude rozhodovat?
Praděd je hodně spravedlivý a bude jen o tom, jakou si kdo přiveze formu a jaké bude mít nohy. Asi rozhodne o žlutém trikotu. Etapa na Praděd je ale zároveň strašně krátká (92 km), takže si nemyslím, že je extrémně těžká. V loňském roce nebyly v cíli ani moc velké rozdíly, což mě překvapilo, na to, jak náročný kopec to je. V Jeseníkách budeme už tři dny před startem závodu, projedeme si nejdůležitější úseky, s klukama si sednu a zvolíme taktiku, abychom udělali co nejlepší výsledek.

Cílem soustředění v Karlově Studánce bude nastudovat kopce? Během tří dnů závod přejede všechny jesenické hřebeny.
Někteří kluci už znají nejdůležitější úseky z loňska, spíše se zaměříme ne na kopce, ale na krizová místa, která by mohla závod rozhodovat. Vzhledem k tomu, že jsem rodák z Olomouce a denně jsem v Jeseníkách trénoval, tak tu znám každý metr a vím přesně, která stoupání jsou důležitá. Bude to spíš teambuilding, protože dva dny před závodem už nic nenatrénujeme. Jde o to, aby kluci vnímali, že je tu větší tlak na úspěch, poznali se a utužili partu, aby nás v závodě nic nepřekvapilo a mohli jsme se pokusit o co nejlepší výsledek.

Zmiňoval jste, že tam bude celá světová špička. Kdo bude největší favorit?
Těžko se to odhaduje, neviděl jsem konečnou startovní listinu, která bude až v den závodu. Ale všichni berou Nation’s Cup vážně a posílají tam závodníky maximálně vhodné na každý typ závodu. To, co v Holandsku předváděli Dánové, bylo neskutečné a týmovým pojetím zaskočili všechny ostatní. Tenhle závod ale bude úplně jiný, profilově hodně těžký, který se u této kategorie moc nevidí. Docela se na to těším, bude to obraz světové cyklistiky a ukázka toho, co můžeme čekat na mistrovství světa. Kluci se mohou poměřit s těmi nejlepšími, a pokud uspějí, pootevře jim to šance postoupit v cyklistice dál.

Tedy získat angažmá v profesionální stáji?
Závod Míru je nominační na Tour de l’Avenir, což je pro tuto kategorii malé Tour de France. Startuje tam prvních 15 týmů podle Nation’s Cupu plus dalších pět na pozvání. Nepředpokládám, že bychom byli mezi těmi, co dostanou divokou kartu, proto bych rád, abychom se nominovali přímo. Z toho důvodu říkám, že každý bodík se bude počítat. Dnes má patnáctý stát v pořadí osm bodů, což je nic. Pokud uspějeme v Jeseníkách, je velká šance startovat na l’Avenir. Kdo se ukáže i tam, má už hodně otevřené dveře do světové cyklistiky. S tím by kluci měli na Závod míru jít.

Jak jste se sžil s funkcí trenéra a funkcionáře?
Už je to delší čas, co nezávodím, a s cyklistikou jsem pořád v kontaktu. V dění jsem byl pořád, spolupracuji s řadou lidí, kterým dělám tréninkové plány. Cítím, že mám zkušenosti, které mohu klukům předat a pomoct jim. Tato práce mě baví a jsem rád, že ji mohu dělat. Kolikrát jsem nervóznější než závodník, protože z auta to nejsem schopen ovlivnit. Hodně to prožívám.

Máte ještě čas vyrazit sám na kole?
Před sezonou na soustředění jsem párkrát s klukama vyrazil. Občas když najdu čas, vyrazím i doma. Ale není to jako jít si zahrát na hodinku hokej, na kole už to chce minimálně tři hodiny, jinak nemá smysl na něj ani sedat. Zatím se na něj nějak dostanu a jsem za to rád, člověk musí něco dělat, ne jen tloustnout. Rád se svezu na kole, člověk si krásně vyčistí hlavu.







Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze