Byl konec. 7:6, 1:6, 2:6. Světová jednička prohrála na turnaji, kde držela sérii 20 vítězství v řadě. „Dělala jsem, co jsem mohla,“ povzdychla si 34letá Williamsová. „Ale nemůžu vyhrát každý zápas.“
Skutečně? Byly doby, kdy k tomu nebylo daleko. Předloni ovládla sedm turnajů a jen osm zápasů prohrála. Loni měla za celý rok dokonce pouhé tři porážky. Jenže ta třetí, nejkritičtější, jako by jí sebrala elán.
Williamsovou musí doteď strašit, jak ji v nervózním pátečním zářijovém odpoledni vyrvala drobná Roberta Vinciová šanci na kalendářní Grand Slam. Prohra v semifinále US Open přiměla Williamsovou předčasně ukončit sezonu. Dalo se to chápat: kde hledat motivaci, když se obří sen náhle rozplynul?
Každý den na 300 procent
Ale ani porážka s Vinciovou, jakkoliv bolavá, nemusela být pro šanci na Grand Slam fatální. Vždyť hned letos se nabízela další příležitost; a od koho jiného se dala čekat dominance než od suverénky Sereny?
Její mise v sezoně 2016 se však zadrhla záhy: ve finále Australian Open, kde Američanka narazila na v životní formě hrající Angelique Kerberovou. Prohrála - a už koncem ledna tak věděla, že ani letos si velký sen nesplní.
Nebyla to první nečekaná porážka svalnaté Američanky. Ve finále v Indian Wells následně podlehla Viktorii Azarenkové, pak přišlo ještě časnější selhání s Kuzněcovovou.
Jistě, na věc se dá hledět i z druhé stránky. Williamsová je stále světovou jedničkou. Její letošní bilance ze tří turnajů je finále, finále, osmifinále, což lze sotva označit za tragédii. „Všechny tenistky proti mně hrajou tak jako nikdy dřív v životě. Každý den musím být na 300 procentech,“ upozornila Serena.
Jenže právě ona si nastavila laťku vysoko, právě proto u ní zaráží i bilance, která by pro jiné znamenala úspěch. Poslední titul dobyla loni v srpnu v Cincinnati, tak dlouho čekala na turnajový triumf naposledy v roce 2012.
Její tři letošní prohry s hráčkami z elitní dvacítky se vešly do 58 dnů. Než se něco takového stalo předtím, zabralo to dnů 630.
Tiskovku opustila rychle
Znovu to vypadá, jako by Williamsová bojovala s tím, aby udržela stejnou motivaci do každého zápasu. V pondělí často působila otráveně, bez zájmu.
Na tiskové konferenci po prohře vydržela jen dvě minuty a 40 sekund, pak odešla.
Rok 2015 byl čekáním, jestli vůbec někdy prohraje. Zato rok 2016 se zatím proměnil v čekání, kdy aspoň nějaký titul získá.