Tragický konec superrychlých bratří

  14:32
Praha - Až do roku 1997 se zdálo, že pro sourozence není ve sportu Grand Prix místo. O štěstí v nejvyšší třídě automobilového sportu se zatím pokusilo jedenáct bratrských párů. Teprve Schumacherům se však v posledních šesti sezonách podařilo pevně se usadit mezi absolutní elitou. Jedinečná je i skutečnost, že oba dokázali v Grand Prix zvítězit. Oba Němci ale tvoří absolutní výjimku. Všichni ostatní příbuzní buď neměli stejný talent nebo byli oba neúspěšní. A přeci se ve formuli 1 už jednou objevili bratři, kteří měli již dávno před Schumacherovými všechny předpoklady pro to, aby vystoupili na stupeň nejvyšší: Pedro a Ricardo Rodriguezové.

Oba Brabhamové (synové trojnásobného mistra světa Jacka), David a Gary, z formule 1 po chvíli bez úspěchů zmizeli, stejně tak jako italští bratři Teo a Corrado Fabi, Britové Graham a Peter Whitehead a Němci Manfred a Joachim Winkelhock. Páry, ze kterých byl alespoň jeden pilot úspěšný, reprezentují Brambillové (Tino se zúčastnil pouze dvou tréninků, Vittorio vyhrál jednu GP), Fittipaldiové (Wilson získal ve 36 GP pouhé tři body, Emerson se stal dvakrát mistrem světa), Scheckterové (Ian v osmnácti v GP ani jednou nebodoval, Jody byl mistrem), Stewartové (Jim stál pouze jednou na startu GP, Jackie byl třikrát mistrem světa) a Villeneuveové (Jacques se třikrát marně pokoušel o kvalifikaci, zatímco Gilles vyhrál v šesti Velkých Cenách).

Mexičtí bratři
Starší, Pedro, se narodil 18. ledna 1940 v Mexicu-City, Ricardo o dva roky později, 14. února 1942, také v hlavním městě středoamerického státu. Chlapci (a jejich další dva sourozenci) měli to štěstí, narodit se do jedné z nejzámožnějších rodin státu. Jejich otec, úspěšný podnikatel s vynikajícími kontakty k vládě, byl velkým přívržencem motorismu a své syny mohl v tomto sportu podporovat špičkovým materiálem. Pedro začal ve dvanácti letech závodit na motocyklu značky Adler o objemu 125ccm a již ve čtrnácti se stal mistrem Mexika! Později začal závodit na sportovních vozech, potom ale dal na několik let přednost studiím v USA. Když se vrátil zpět do Mexika, věnoval se hlavně obchodům a závodění už viděl spíše jako svého koníčka.

Bylo to právě v tomto období, kdy vznikla legenda o tom, že je mladší Ricardo talentovanější. Ricardo již v patnácti vyhrával na špičkových sportovních vozech, jako Porsche RS a byl hvězdám z Evropy, které přijeli do Ameriky závodit, přinejmenším rovnocenný. Na přelomu padesátých a šedesátých let se oba bratři úspěšně střídali v kokpitu sportovního ferrari týmu NART (North American Racing Team). Toto jejich společné účinkování v týmu Luigi Chinettiho (byl Ferrariho agentem pro Severní Ameriku) vyvrcholilo dvěma triumfy v závodě na 1000km v Monthléry v letech 1961 a 1962.

Ricardo profesionálem
Chinetti, dobrý přítel Enza Ferrariho, nemusel Commendatora na mladšího Rodrigueze dlouho upozorňovat. Jeho talent nebyl k přehlédnutí a Mexičan v kokpitu rudého vozu by italskému výrobci jistě otevřel dveře na středoamerický trh... V devatenácti debutoval Ricardo za Scuderii v Grand Prix. Stalo se tak 10. září 1961 v Monze, kde formule 1 naposledy startovala na kombinované trati z autodromu a oválu s klopenými zatáčkami.

Mezi světovými esy týmu (Phil Hill, von Trips, Ginther a Baghetti) se Ricardo ihned prosadil. Šokoval zodpovědné druhým místem v kvalifikaci, pouhou desetinu vteřiny za polemanem, Hrabětem von Tripsem. Ze závodu již po třinácti kolech pro poruchu benzinového čerpadla odstoupil. Enzo Ferrari však viděl dost a podepsal s mladým Ricardem smlouvu na rok 1962. Povídalo se, že i Pedro tehdy dostal podobnou nabídku, kterou odmítl.

O moc tím nepřišel. Vůz, který byl roku 1961 takřka neporazitelný, příštího roku zcela ztratil svou konkurenceschopnost. Ricardo pro nehodu odstoupil v Zandvoortu a v Monacu na jeho voze startoval Belgičan Mairesse. Lépe dopadl ve Spa, kde dojel čtvrtý a na Nürburgringu, kde opět bodoval šestým místem. Jeho poslední Velkou Cenou v kokpitu ferrari se měla stát Monza, kde před rokem debutoval. Roku 1962 však již nemohl zářit. V tréninku byl pouze jedenáctý a jeho motor vypověděl po 63 kolech závodu službu.

Enzo Ferrari byl výkony svého týmu hluboce zklamán a rozhodl se, že neobsadí zámořské podniky, které sezonu uzavíraly. Scuderia tak samozřejmě nenastoupila ani v nemistrovské Velké ceně Mexika. Ricardo byl zdrcen. V prvním závodě F1 v jeho rodné zemi však chtěl bezpodmínečně nastoupit a přihlásil se tak v Lotusu 24 Roba Walkera, který už celý rok hledal náhradu za svou zraněnou hvězdu Mosse. Až do samého konce kvalifikace se Ricardo Rodriguez snažil vyrvat Surteesovi pole-position. V rychlé zatáčce Peraltada však měl těžkou nehodu, na jejíž následky na místě zemřel. Mexické publikum se tak stalo svědkem smrti svého teprve dvacetiletého hrdiny.

Dále bez bratra
Starší Pedro byl samozřejmě otřesen. Po několikatýdenním rozvažování se však rozhodl, že bude dále závodit. Už začátkem roku 1963 vyhrál na sportovním Ferrari GTO spolu s Philem Hillem klasický maraton v Daytoně. Další čtyři roky vedl Pedro Rodriguez život zámožného podnikatele, který měl dostatek talentu na to, aby čas od času usedl do kokpitu sportovního prototypu, či vozu formule 1. V Grand Prix startoval roku 1963 dvakrát, vždy na továrním Lotusu 25-Climax. Svůj debut ve formuli 1 si odbyl v USA a nastoupil i do první mexické GP, která se započítávala do mistrovství světa. Oba závody nedokončil.

Roku 1964 se na scéně Grand Prix objevil dokonce jen jednou. Startoval pouze ve své domácí Velké Ceně, ve které na Ferrari 156 týmu NART dojel na výborném šestém místě. Podobný program si připravil i pro rok 1965. Nastoupil dvakrát na novějším Ferrari 1512 týmu NART. Ve Watkins Glen obsadil páté místo a doma dojel sedmý.

Poslední sezonou "odpočinkové fáze" kariéry Pedra Rodrigueze se stal rok 1966. Fandové GP jej tentokrát mohli přivítat i v Evropě. Na Lotusu 33-Climax nedokončil GP Francie a na Lotusu 44-Cosworth odstoupil i z Německé Velké Ceny, do které nastoupil s vozem formule 2. Koncem sezony tradičně nastoupil na Lotusu 33-BRM v USA a doma v Mexiku. Ukázal se sice v dobré formě ani tyto dva závody však nedokončil. Jeho přístup k závodnímu sportu se však měl radikálně změnit.

Nastálo v kokpitu
Začátkem roku 1967 opustil John Surtees tým Cooper formule 1 a John Cooper hledal pilota pro svůj druhý vůz vedle Jochena Rindta. Dohodl se s Pedrem, že Mexičan na jeho Cooperu-Maserati T81 nastoupí nejdříve v lednové GP v Kyalami a pak se uvidí.

A vidělo se. Pedro tuto Velkou Cenu Jižní Afriky vyhrál! I když se štěstím: Závodu po 60 kol vládl Hulme na brabhamu. Začal mít ale technické problémy a vedení převzal senzační "domorodec" John Love na soukromém Cooperu T79. Sedm kol před cílem se však na špičku dostal Rodriguez. Bylo rozhodnuto. Vedení obchodů teď šlo stranou a Pedro se od roku 1967 opět plně koncentroval na kariéru profesionálního závodníka. Bylo mu teprve necelých 27 let.

Cooper T81 s jeho příliš těžkým dvanáctiválcem Maserati však nebyl příliš dobré auto. Rodriguez dokázal dojet pátý v Monaku a v Silverstone a šestý při GP Francie v Le Mans, než přišel nešťastný červencový závod formule 2 v Perguse. Pedro zde startoval na poněkud experimentálním voze Protos Franka Costina. V závodě ztratil kontrolu nad vozem a byl v přemetech katapultován z kokpitu. Mohl mluvit o štěstí, že nehodu odnesl pouze rozdrcenou patou a zlomeným kotníkem. Diagnóza lékařů byla jasná: Nejméně rok si nezajezdí.

Pedro si však nikdy nepřipustil myšlenku, že by se GP Mexika mohla konat bez něj. Za velkých bolestí nastoupil 22. října 1967 do své domácí Velké Ceny a dojel šestý. Mexiko konečně zase mělo hrdinu. I když musel kvůli svému zranění vynechat tři závody, skončil Rodriguez v celkovém hodnocení mistrovství světa formule 1 roku 1967 na šestém místě.

Rozhodl se, že Coopera opustí a do sezony 1968 nastoupil spolu s Mikem Spencem jako pilot BRM (British Racing Motors). Situace tohoto týmu však nebyla příliš stabilní. Spence již v květnu zahynul v Indianapolisu a byl nahrazen Attwoodem. Zodpovědní technici brzy začali ztrácet přehled a ve snaze udržet krok s výbornými Lotusy 49 neustále zkoušeli nová řešení, ba nasazovali i různé typy BRM. Rodriguez vyzkoušel během roku tři různé generace britských vozů (P126, P133 a P138). Nejlepších výsledků dosáhl na P133, se kterým dojel druhý v Belgii a třetí v Holandsku a Kanadě. Pěkným úspěchem bylo i druhé místo v kvalifikaci pro GP Španělska. Rok ukončil dobrým čtvrtým místem v milovaném Mexiku, což mu vyneslo celkově šesté místo v tabulce šampionátu.

Majiteli stáje BRM, Louisovi Stanleyovi to však nestačilo a smlouvu s Rodriguezem již neprodloužil. Jistou roli prý tehdy hráli i politické důvody. Stanley byl toho názoru, že jeho ryze britský tým musí zaměstnávat především britské jezdce a angažoval Jackieho Olivera.

Sportovním vrcholem roku 1968 pro Rodrigueze ale stejně nebyly závody Grand Prix. Podařilo se mu totiž zvítězit v klasických 24h Le Mans, kde spolu s Lucienem Bianchim triumfoval na voze Gulf-Ford-GT40 týmu Johna Wyera. Byl to mimo jiné i tento úspěch, který se postaral o to, že o Mexičanovy služby opět projevil zájem sám velký Enzo Ferrari. Rodriguez pak roku 1969 startoval za Scuderii v mistrovství světa sportovních vozů.

S formulí 1 to ovšem vypadalo hůře. V prvních třech podnicích nové sezony startoval pouze na starém soukromém BRM P126 stáje Reg Parnell Racing. Ani jednou nedojel. Jeho výkony ve sportovním Ferrari 312P však byly tak přesvědčivé, že mu Ferrari od GP Velké Británie poskytl i vůz formule 1. Pedro tedy zaujal místo v týmu, za který před sedmi lety jezdil jeho mladší bratr.

Na Ferrari 312 dojel šestý v Monze a pátý ve Watkins Glen. V posledních čtyřech Velkých Cenách roku mohl dokonce vychutnávat nedělenou důvěru Enza Ferrariho: Byl jeho jediným pilotem! V zimě na přelomu let 1969 a 1970 však přišel s prosíkem i Louis Stanley a nabídl Rodriguezovi místo pilota číslo jedna v jeho týmu. Pedro tedy do další sezony nastoupil v markantních barvách výrobce kosmetiky Yardley, nového sponsora BRM. Po málo uspokojivých výsledcích v Kyalami a v Jaramě, si zajistil první bod roku v Monaku.

Triumf ve Spa 1970
Zlatým hřebem sezony se však stal 7. červen 1970. Toho dne vyhrál Pedro Rodriguez jednu z nejklasičtějších bitev historie formule 1: V tréninku pro Velkou Cenu Belgie ve Spa byl pouze šestý, 3,6 sekund za pole-manem Stewartem. V pátém kole závodu však předjel vedoucího Amona a až do cíle už jeho BRM se startovním číslem 1 před sebe nikoho nepustil. Lehké to ale neměl. Prakticky po celý závod se jeho bílý P153 musel bránit odhodlaným útokům talentovaného Novozélanďana. Jednalo se o poslední Grand Prix na starém původním okruhu ve Spa-Francorchamps, proti kterému se i dnešní vedení dráhy vyjímá, jako sterilní autodráha pro děti.

Rodriguez vyhrál vražednou superrychlou honičku po silnici lemované stromy, patníky a domy neuvěřitelným průměrem 241km/h. Pedro miloval takovéhle okruhy, na kterých hrála i pilotova odvaha rozhodující roli. Krvácelo mu srdce, když viděl, jak jsou tito klasikové obětování na oltáři bezpečnosti. Pro tento svůj postoj si nepříliš dobře rozuměl s "apoštolem bezpečnosti", Jackie Stewartem. Ani Rodriguez samozřejmě nebyl hloupý hazardér, byl například jedním z prvních jezdců, kteří používali bezpečnostní pásy a integrální přilbu. Zastával ale názor, že - pokud nedojde k defektu vozu - každý pilot má svůj osud především ve vlastních rukou.

Zbytek sezony mu přinesl v relativně nespolehlivém BRM vedle dvou čtvrtých míst v Rakousku a Kanadě ještě výborné druhé místo ve Watkins Glen, kde Rodriguez dokonce 18 kol vedl. Od svých fanoušků v Mexiku se 25. října 1970 rozloučil šestým místem. Jak se mělo ukázat, bylo to rozloučení napořád. Vedle těchto vesměs výborných výsledků ve formuli 1 (v celkovém hodnocení MS skončil s 23 body sedmý), se Pedro roku 1970 prosadil i jako jeden z nejlepších pilotů sportovních prototypů všech dob.

V mistrovství světa značek startoval opět za tým Johna Wyera, který byl zodpovědný za tovární účast značky Porsche. Nový typ Zuffenhausenského výrobce, Porsche 917 (tento vůz je z estetického hlediska dodnes nedosaženým příkladem pro krásu a dynamiku závodního vozu vůbec), jako by byl pro Pedrův styl jízdy ušit na míru. Spolu s Finem Leo Kinnunenem vyhrál vytrvalostní klasiky v Daytoně, v Brands Hatch, v Monze a ve Watkins Glen. Zvláště v sedmihodinovce (za volantem seděl tehdy šest hodin) v Brands Hatch svým výjimečným výkonem demoralizoval "zbytek světa" a očití svědkové v Anglii dodnes básní o jeho jízdě v bleděmodré devětsetsedmnáctce.

Nešťastný rok 1971
Sezona 1971 měla podle plánu zámožného Mexičana proběhnou podobně, jako předešlý rok. Ve formuli 1 startoval za BRM a na prototypech za Porsche. Pedro Rodriguez byl šťastný člověk. O život v luxusu měl postaráno (k závodům přijížděl v Bentleyi) a závodil jen proto, že tento sport miloval. Když dostal možnost, usednout do kokpitu vozu, který odpovídal jeho obrovskému talentu, neměl dalších přání. V prototypech pokračoval tam, kde minulou sezonu skončil: Jako zářivý vítěz opět opustil floridskou Daytonu, triumfoval v italské Monze, v belgickém Spa a i na rakouském Österreichringu.

Také v kokpitu svého nového BRM P160 pro závody formule 1 se cítil výborně. Stylem start-cíl vyhrál nemistrovský závod F1 v Oulton Parku. Pro body do hodnocení MS si dojel ještě dvakrát. V Grand Prix Španělska v barcelonském Montjuich Parku byl čtvrtý a v Zandvoortu jej v deštivém souboji porazil pouze Jacky Ickx na ferrari.    

Okolnosti tomu tak chtěly, že Rodriguez musel svou poslední Grand Prix absolvovat na právě jednom z těch umělých autodromů, které začaly vznikat v období "bezpečnostní revoluce" a pod jejíž následky formule 1 trpí dodnes: v Le Castelletu. Po nadějném pátém místě v tréninku ukončila poslední Velkou Cenu Pedra Rodrigueze porucha zapalování, právě když jezdil na druhém místě.

Pro volný víkend mezi GP Francie a GP Velké Británie vlastně neměl žádný program. Když mu zavolal švýcarský specialista na sportovní vozy, Herbert Müller, jestli by nechtěl v závodě Interserie na Norisringu pilotovat jeho Ferrari 512M, okamžitě přitakal. Miloval svůj sport. Chtěl závodit kdekoliv av čemkoliv. Závod v Nürnbergu však měl ukončit kariéru tohoto ryzího závodníka.

Rodriguezův ferrari byl ve vedení. Na rovince mezi vracečkou a kamennou tribunou předjížděl jednoho opozdilce o kolo, když jeho vůz náhle vybočil do svodidel. Po nárazu se vůz otočil koly vzhůru a s pilotem uvězněným v kokpitu začal hořet. Než se podařilo vůz uhasit a vyprostit nešťastného pilota z vraku, bylo již pozdě. Pedro zemřel ještě tentýž večer. "Jen bůh může určit, kdy jsi dorazil na konec Tvé cesty. Je jedno, kde se zrovna nacházíš," říkával často fatalista Rodriguez. Ta jeho cesta našla stejný konec, jako cesta mladšího bratra Ricarda: V kokpitu závodního vozu.

Pedro Rodriguez

Mexičtí bratři Pedro a Ricardo Rodriguezové.

Ricardo Rodriguez v kokpitu ferrari 156 ve Spa roku 1962.

Pedro Rodriguez na Cooperu-Maserati při GP Monaka 1967.

Pedro Rodriguez a Lucien Bianchi po triumfu v Le Mans roku 1968.

Rodriguez v kokpitu Porsche 917 v deštivé Daytoně.

Klasická bitva Rodrigueze a Amona ve Spa roku 1970.

Porsche 917 Rodrigueze (25) a Sifferta bojují ve Spa 1970.

Autor:

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž

  • Nejčtenější

Anglie - Brazílie, Francie - Německo. Kde zdarma sledovat sobotní fotbalové šlágry?

22. března 2024  11:59

Víkend je ve znamení reprezentačního fotbalu a přináší řadu atraktivních zápasů. Po pátečním...

Rekordní trest pro trenéra Radu. Za rasistickou urážku dostal osm měsíců

21. března 2024  17:12,  aktualizováno  19:43

Boj druholigových fotbalistů pražské Dukly o postup mezi elitu může jejich kouč Petr Rada sledovat...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

1. Ledecká, 2. Davidová, 3. Voborníková. Kolik si na sněhu vydělaly

25. března 2024  15:51

Z českých lyžařů, snowboardistů a biatlonistů si v uplynulé sezoně nejvíce vydělala na prémiích...

Zlatá tečka za super-G. Skvělá Ledecká triumfovala ve finále Světového poháru

22. března 2024  9:50,  aktualizováno  13:05

V novém roce potvrzovala v superobřím slalomu stoupající formu. V únoru se propracovala do první...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Norsko - Česko 1:2, rozpačitý výkon, i tak výhra. Haškovu premiéru ozdobil Barák

22. března 2024  16:49,  aktualizováno  19:52

Oslo (Od našeho zpravodaje) Fotbaloví reprezentanti se při premiéře trenéra Ivana Haška v Norsku téměř celých devadesát minut...

Střešovice i podruhé v semifinále uspěly, Boleslav s Vítkovicemi srovnala

28. března 2024  22:13

Florbalisté mistrovského týmu a vítěze základní části Tatranu Střešovice vyhráli v druhém duelu...

Třinec se vyvaroval nemožného. Obhájci „ufackovali“ gól a Mazanec si oddechl

28. března 2024  21:58

Třinec v sedmém čtvrtfinálovém utkání porazil hokejisty Českých Budějovic 2:0. Celkově vyhrál 4:3...

Třinec - Budějovice 2:0. Obhájce titulu obstál a odvrátil historickou prohru

28. března 2024  16:45,  aktualizováno  21:42

Třinečtí hokejisté vyhráli 14. sérii play off v řadě a zamezili historickému obratu Českých...

Prvoligoví bezdomovci. Drnovické zastupitelstvo řeklo Vyškovu ne

28. března 2024  21:02

Třetím rokem jsou fotbalisté Vyškova mezi profesionály, nikdy však nehráli doma. Přesto bojují o...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...