Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Tour z něj udělala hvězdu i boháče. Teď na ní Armstrong zažívá hořkou derniéru

KRÁL ODJÍŽDÍ. Tahle Tour je pro Armstronga trápením, po 12. etapě v Mende projel cílovou páskou a hned uháněl k týmovému autobusu. | foto: AP

17 2010
Mende (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Mohl by prostě říct: Měl jsem smůlu, padal jsem, už nemůžu usilovat o prvenství v Tour de France, pojedu domů. Dávno mohl Lance Armstrong ležet na pláži a opalovat se. Místo toho dál píše ve Francii svůj hořký cyklistický příběh. Nezaslouží si za tohle aplaus?

"Tour bude ještě dlouhá," upozorňoval v pátek Roman Kreuziger. Do cíle na Elysejských polích v tu dobu zbývalo osm etap a hlavně drsné svahy Pyrenejí.

A každý den téhle pouti bude pro Armstronga bolestným upozorněním: Už nejsi tím šampionem, kterým jsi býval.

V neděli vyrazí peloton na pyrenejský vrchol Ax-3 Domaines. Tam Američan dominoval při Tour 2005, té poslední, ze které si domů odvezl žlutý dres.

Soupeři se snažili vymyslet všechno možné, útočili, nastupovali. On odolával, i když už sám bez podpory týmu. "Buď odpovíte útokem, nebo utečete," říkal tehdy. Proto všem ujel.

To býval ten starý (mladší) Armstrong, neporazitelný, nezranitelný a neochotný vzdát se. I proto triumfoval sedmkrát v řadě. Měnil při tom tváře: uměl se zlobit, být usměvavý, triumfoval, byl odhodlaný.

Museli jsme si počkat až na tuhle Tour, jeho třináctou a poslední, abychom ho viděli... na kolenou. Velký Lance kapituloval. "Tahle Tour pro mě skončila," říkal po etapě do Avoriaz, kam přijel se ztrátou skoro dvanácti minut.

LANCI, VEZMEŠ SI MĚ? Fanynky svoji hvězdu nezatratili, Armstrongovi nabízí lásku i telefonní číslo.

LANCI, VEZMEŠ SI MĚ? Fanynky svoji hvězdu nezatratili, Armstrongovi nabízí lásku i telefonní číslo.

Poražen byl v Alpách, poražen na kostkách, tahle Tour je pro Armstronga jen trápení. Průběžně se drží na 32. místě s mankem 21:16 minuty na lídra Andyho Schlecka.

"Neuvěřitelné, co se mu nestalo za sedm let, ho potkalo od jeho návratu na kolo v loňském roce," říkal pro deník L´Equipe Johan Bryuneel, dlouholetý manažer Armstrongových týmů. "Přepadl mě z toho pocit smutku. Ale vítězství v etapě, na to se teď zaměříme."

Jenže tento kousek už asi nemá reálné obrysy. V každém kopci se americký cyklista trápí, v páteční dvanácté etapě přidal další 3,5 minuty ztráty. V Bordeaux, kde se coby předposlední etapa závodu pojede časovka, jeho někdejší výsada, sotva bude stačit současnému králi boje s chronometrem - Fabianu Cancellarovi.

Je mnoho důvodů, proč se mu tak nedaří: srazil ho defekt na kostkách, trápí se s nesnesitelným horkem, které nikdy neměl rád, musí pořád dokola čelit otázkám, jestli někdy dopoval (po novém obvinění Landise), a taky se až příliš často připlétá do pádů.

Ze všeho nejvíc ho ale limituje věk - 38 let!

Ke cti Armstrongovi slouží, že pořád chce dorazit až do Paříže, i když už dávno vypadl ze hry o prvenství, dokonce i o první desítku. Má totiž respekt ke sponzorům, k týmu i fanouškům.

Ale hlavně k závodu, který ho tak proslavil a udělal z něj boháče.

Když v pátek Tour projížděla přes pohoří Massif Central, Armstrong vyplázl jazyk do kamery a usmíval se. To byl důkaz jeho proměny. Jako by tím říkal: Jsem teď lidštější, než v době, kdy jsem všechny porážel.

I proto se mu jeho letošní nezdar tak promíjí.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze