Geraint Thomas nachází v pondělním ránu opět svůj pověstný smysl pro humor. Na Instagram vyvěsí fotografii vlastního potrhaného dresu z deváté etapy a připíše: „Trikot na prodej. Nošen pouze jednou, malé stopy použití. Možná potřebuje vyprat.“
Rovněž Richie Porte se na sociálních sítích ozve. Umístí sem snímek své snídaně: veka, máslo, džem, čaj. „Nemocniční strava. Dobrou chuť.“
Hospital food. Bon appetit! Thanks for all the messages, much appreciated. https://t.co/lq164KuU4M
Australan i Velšan zároveň děkují fanouškům za zaslaná slova podpory.
Rafal Majka nepíše nic, zato jeho tým Bora zveřejní jeho fotografii u týmového autobusu, s tělem na tolika místech zafačovaným. „Tady je náš válečník,“ píše u snímku týmový mluvčí Bory. „Aspoň, že už se opět směje. Asi počkáme až do úterka, než rozhodneme, zda bude moci pokračovat.“
here he is,our warrior. at least he is smiling again. probably we have to wait tomorrow to decide if he can continue #TDF2017 #BORAhansgrohe https://t.co/GRpDsvAvK6
Majka na rozdíl od Thomase a Porta odcestoval s týmem do Périgueux, krásného města v kraji Dordogne, na místo startu úterní 10. etapy. Předchozí vyšetření v nemocnici neodhalilo žádnou zlomeninu, pouze spoustu pohmožděnin. „Bolí mě všechno,“ přizná.
Devátou etapu dokončil po pádu se ztrátou šestatřiceti minut po boku krajana Michala Kwiatkowského z týmu Sky. „Moc jsem ocenil Michalovu pomoc,“ připomene jejich nadstranickou polskou spolupráci.
Přesto, že se s týmem původně dohodl, že verdikt o jeho dalším působení na Tour vynesou až v úterý ráno, nakonec už pondělí rozhodne.
Také on, do neděle desátý muž pořadí, na Tour končí.
„Kvůli bolesti sotva mohu dýchat,“ hlásí Majka. „Nemělo by smysl, abych pokračoval dál. Kvůli zdraví i kvůli zbytku sezony.“
Odpočine si, načež vyrazí dobývat Vueltu.
Svým exodem ze závodu nicméně umocňuje černou Tour stáje Bora. Po vyloučení Petera Sagana přišla nyní o druhého lídra. Navíc překročení časového limitu znamená konec rovněž pro Juraje Sagana.
„Tohle rozhodně není naše Tour,“ posteskne si sportovní ředitel Enrico Poitschke. Nejvýše umístěnému jezdci týmu Emanueli Buchmannovi náleží toho času osmnáctá příčka.
Okolnosti pádu při sjezdu z Col de la Biche, který postihl kromě Majky a Thomase i Alberta Contadora a Mattea Trentina, jsou stále zahaleny jistým tajemstvím. Televizní kamery je nezaznamenaly.
Thomasova verze činí viníka z Majky.
„Vůbec jsem nechápal, co Rafa v tom sjezdu vymýšlel,“ vykládá Velšan. „Předtím se mě opakovaně v zatáčkách snažil podjet. Tak jsem ho nechal jet, jenže deset vteřin poté ležel na zemi a stáhl i mě a Trentina.“
Majka tvrdí, že si nedokáže vysvětlit, co se vlastně přihodilo. „Neupadl jsem proto, že bych brzdil, přesto mi přední kolo ustřelilo. Musel tam být na silnici olej nebo něco podobného.“
Roman Kreuziger jel zhruba o pět pozic za ním společně se Simonem Yatesem a podařilo se jim karambolu vyhnout. „Myslím, že za ten pád mohl i někdo jiný. Že to nebyla Rafova chyba,“ naznačuje český jezdec, ačkoliv konkrétního cyklistu nejmenuje.
Předehrou ke kolizi byl každopádně útok týmu AG2R.
„Předtím jsme se bavili, že nikdo nezkouší nastoupit týmu Sky,“ říká Kreuziger. „V neděli to AG2R skutečně zkusilo. Akorát že ne v kopci, ale ve sjezdu. Což v kombinaci s kluzkými silnicemi po dešti nebylo asi nejmoudřejší.“
Thomas se po karambolu ještě pokusil nasednout na kolo. „Dokončil jsem sjezd a zkusil pár kilometrů po rovině, i když jsem věděl, že něco není v pořádku. Týmový doktor a lékař Tour mi řekli, že mám nejspíš zlomenou klíční kost.“
Nemýlili se.
Poprvé v kariéře se musí potýkat s tímto „klasickým“ zraněním cyklistů.
„Nevím, co se to letos kolem mě děje, ale prostě se to děje,“ vyhlašuje. Paralela s Thomasovým příběhem na Giru, kde ho o další ambice připravil rovněž jím nezaviněný pád, je až neskutečná.
„Také na Giru šlo tehdy o 9. etapu a také tam jsem byl před pádem druhý v celkové klasifikaci,“ připomíná.
Zatímco Thomas čekal v neděli na vyšetření, sledoval na televizní obrazovce drsný pád Richieho Porta a Dana Martina při závěrečném sjezdu z Mont du Chat. „Na něco takového se nedívá dobře. Doufám, že Richie bude O. K.,“ hned reagoval.
Na vozovce mokré od předchozího deště se Portovi zaseklo zadní kolo, vjel do trávy, kolo letělo dolů do strže, zatímco Australanovo tělo vrazilo na silnici do Martina z Quick-Stepu. Vzápětí oba narazili do skály u kraje silnice.
Martin už předtím málem spadl při karambolu ve sjezdu z Col de la Biche. „Thomas tam trefil má řidítka, ale naštěstí jsem to ustál.“
Tentokrát neměl nejmenší šanci udržet se na kole. Nevinil z pádu Porta, spíše se opřel do organizátorů a jejich volby přespříliš náročné trati: „Šlo o rychlý technický sjezd a na silnici byla spousta nečistot. Když si ani nejlepší jezdci závodu nejsou při takovém sjezdu jistí sami sebou, něco to znamená.“
Řada aktérů Tour si vyzkoušela obtížný sjezd z Pont du Chat už v červnu při závodě Dauphiné.
„No jo, ale od té doby ho Francouzi trochu doasfaltovali,“ poukazuje Roman Kreuziger. „Chvílemi jsme nevěděli, jestli je podklad vlhký, nebo je to jen černý asfalt. Navíc všichni už byli po všech předchozích kopcích hodně unavení. A vzhledem k vlhkému podkladu bylo dobržďování ve vysokých rychlostech hodně na hraně.“
Martin po pádu nasedl na neutrální kolo od firmy Mavic a pokračoval. „Bohužel, to kolo nemělo dost funkční brzdy. Proto jsem jel v další zatáčce přímo a upadl znovu.“
Potom už dostal náhradní stroj z týmového auta Quick-Stepu a na něm předvedl úchvatnou stíhačku do Quintanovy i Yatesovy skupiny. „Čekal bych, že po předchozích pádech už bude mít Martin ve zbytku sjezdu trochu obavy, ale on ne,“ vyzdvihuje Simon Yates.
Martinův tým Quick-Step zveřejnil po etapě snímek pádem zdemolované přilby irského cyklisty, která jej při nárazu do kamene zachránila od mnohem vážnějších následků.
When a helmet makes the difference. #TDF2017 https://t.co/dSaqSJuzvI
Richie Porte se zlomenou klíční kostí a prasklou pánví pochopitelně z místa srážky na kole pokračovat nemohl. Zůstal celou dobu při vědomí. „Pamatuji si každý moment pádu,“ vypráví. „Nenajížděl jsem do té zatáčky příliš rychle. Ale najednou mi ustřelilo zadní kolo - a bylo to. Ocitl jsem se na trávě a smýkalo to se mnou po asfaltu.“
Zklamání z dalšího pokaženého třítýdenního závodu je u 32letého Australana obrovské. „Cítil jsem skvělou formu, připadal jsem si na Tour tak silný. Přesto jsem měl i štěstí v neštěstí. Mohl jsem dopadnout mnohem hůř.“
Lékařskému týmu Tour, který se jej ujal, složil velikou poklonu: „Byli fantastičtí.“ Odborníci v nemocnici v Chambéry nyní odhadují, že léčba a rekonvalescence si vyžádá čtyři až šest týdnů.
Na rozdíl od Majky na španělskou Vueltu nemyslí. „Budu rád, když dres BMC obleču v závodech na samém konci sezony,“ soudí.
Také Alberto Contador v dresu Treku se v neděli dvakrát ocitl na zemi, jednou dokonce při stoupání. Následkem jsou nejen ztráta čtyř minut, ale i zanícené koleno.
„Musíme počkat, jak se budu v dalších etapách cítit,“ říká Španěl. „Šlo o drsný den, tolik favoritů ho odneslo.“
Skutečně byla volba nedělní tratě za hranou? Nebo šlo jen o shodu nešťastných událostí?
Příčinu série pádů bychom měli spíše hledat v kombinaci více faktorů: obtížné a technické sjezdy + vlhká vozovka po předchozím dešti + velká nervozita v pelotonu + únava z obtížné etapy + pocit jezdců, že na Tour musí závodit ještě tvrději a riskantněji než jindy.
V moderní historii tohoto závodu bychom nenašli mnoho podobných etap, které měly na favority a na peloton tak ničivý dopad. Zpráva organizátorů o zraněných cyklistech zabrala v neděli celou stranu formátu A4. Hlavní lékařka Florence Pommeryová líčila, že musela zasahovat u nejméně deseti pádů. A stanice NBC Sports tweetovala fotografii krve na jejím autě.
Šest cyklistů v neděli či v pondělí vzdalo, sedm dalších skončilo, protože nesplnili časový limit.
Tým FdJ pokračuje už pouze v pěti, stáj Bora v šesti.
Lídrům týmů Sky i Movistar chybějí do dalších etap jejich nejdůležitější pomocníci, Geraint Thomas a Alejandro Valverde.
„Jak pozorujeme, velkou součástí bitvy na Tour je bitva o přežití první polovíiny závodu,“ říká Matt White, sportovní ředitel stáje Orica.
Na všech zanechala neděle stopy, fyzické i psychické. Peloton je decimován, zatímco Tour vstupuje v Périgueux do své druhé fáze.
Přesto to bude nadále strhující podívaná.
Nejlepší čtyři jezdce v celkovém pořadí odděluje od sebe pouze 55 vteřin. Chris Froome, Fabio Aru, Romain Bardet a Rigoberto Uran a s nimi určitě ještě i Nairo Quintana svedou další úžasné bitvy o titul.
TŘI NEJVĚTŠÍ KANDIDÁTI TITULU. Bude to Froome, versus Aru, versus Bardet?
Francie bude snít o prvním domácím šampionovi po 32 letech, Froome o svém čtvrtém titulu, Kolumbie o prvním.
Simon Yates je odhodlán hájit bílý dres a Marcel Kittel zelený. Do bitev o vrchařské puntíky se proti Warrenu Barguilovi pustí Thibaut Pinot a možná také Esteban Chaves.
Vidina etapového prvenství se stane vábničkou pro dlouhý zástup adeptů včetně Zdeňka Štybara.
Přijdou Pyreneje, Centrální masiv, Alpy, další tuhé bitvy sprinterů, rozhodující časovka v Marseille.
Těšte se. Stále nejsme ani v poločase.
