"Proč se o nás zajímáte, jen když je Dakar?"
Podivně se včera rodilo povídání s Tomečkem o jeho brzkém konci na letošním Dakaru. Zklamaný muž asi potřeboval hromosvod, na němž by si vylil vztek.
Vlastní litanii nakonec sám utnul: "Promiňte, je toho na mě nějak moc..."
Žádnými nadávkami, žádnými slovy nejde popsat bezmoc, kterou musí nyní Tomeček cítit. Jeho kamion bezvadně funguje a přesto místo do Dakaru míří do Prahy.
Po nehodě ve 2. etapě nestihl český pilot trajekt z Evropy do Afriky a soutěž pro něj skončila.
Fatální chvíle se pro českou posádku zrodila nenápadně. Z večerních červánků vyšlehl blesk.
V menším stoupání dostala Tomečkova tatra smyk a pomalu, zdánlivě váhavě, se svalila na levý bok. "Doporučená rychlost byla 30 kilometrů, já tam jel 35..."
V převrácené kabině se na okamžik rozhostilo ticho nabité obavou. Prolomil ho Tomeček. Oslovil zbytek posádky, Vojtěcha Morávka a Vlastimila Buchtyára.
"Je to dobrý?"
"Jo."
Pár vteřin po karambolu to byla ta nejdůležitější zpráva. Zároveň však jediná dobrá. "Jinak bylo už všechno špatně," povzdechl si Tomeček.
Mohla to být téměř banální nehoda, kdyby se stala na jiném místě. Jenže vůz ležel na volném prostranství. Stačil by jediný strom, s jehož pomocí by se tatra dostala na kola. Takto museli Češi čekat na jeřáb a nabrali rozhodující ztrátu.
Po vyproštění to už byl jen marný závod s časem. Marná snaha dojet včas k nalodění do španělské Malagy.
"Svištěli jsme 140, 150," líčí pětatřicetiletý jezdec. "A jestli jsme věřili, že to stihneme? No ježišmarja!" Naděje zhasla víc než drasticky: s lodí se Tomeček minul o pouhou půlhodinu!
"Asi to tak mělo být," snaží se o klidný komentář. Podruhé za sebou Tomeček nedojede do cíle: loni skončil po poruše v poušti, letos ani do Afriky nedojel. "Jestli pojedu za rok zase? To záleží na spoustě okolností, ale já bych chtěl. Dakar mě pořád hrozně baví."
 Tomečkova Tatra po havárii v dakarské rallye. |
 Tomečkova Tatra po havárii. |
