Po sedmi letech strávených v Německu si zahrál play-off české extraligy házenkářů. A přestože se Zubří ujalo ve čtvrtfinále vedení 2:0, Tomáš Říha po dvou domácích zápasech s Frýdkem-Místkem odfukoval.
„Představoval jsme si to trochu snadnější,“ přiznal zkušený český reprezentant po dvou vydřených víkendových výhrách.
Užil jste si play-off po těch letech?
Trochu jsme se bál, protože v Německu to není zvykem. Říkal jsem si, jestli nebude nuda hrát několikrát po sobě se stejným soupeřem. S Frýdkem to musíme zvládnout za tři zápasy. Pak už začíná finálová část o medaile a je jedno, kdo tam postoupí. Bude to velký boj.
Zvládli jste dvě střetnutí za 24 hodin. Kolik vám vzala sil?
Tohle známe z přípravy, kdy hrajeme dva i tři zápasy v rychlém sledu. Hlavně se musíme po utkání dobře najíst, protáhnout se, odpočinout si a jít dál. Tohle k play-off patří. Přes rok jsou fanoušci někdy vlažní, ale s Frýdkem byla kulisa v hale neskutečná. To nám pomáhá a motivuje nás.
Zubří vyhrálo utkání play-off po sedmi letech. Cítil jste před startem série nervozitu?
Nevím, jak to měli kluci minule. Ale když jsme věděli, že nastoupíme proti Frýdku, tak se celé okolí uklidnilo. Ze všech stran jsme poslední dva měsíce slyšeli, že dostaneme zase Karvinou a všichni nám to dávali sežrat.
Karviná vyřadila Zubří v předešlých dvou sezonách ve čtvrtfinále vždy 3:0. Byli jste rádi, že jste se jí vyhnuli?
Ve složení týmu, v jakém jsme, bychom přes ni měli stoprocentně postoupit. Naše kvalita je vyšší. Co jsme nedávno předvedli v Karviné (19:25 – pozn. autora), byl výpadek, který se stane. V extralize jsou daleko lepší týmy, kterých bychom se měli bát, a ne Karviné.
Vytyčili jste si před play-off konkrétní cíl?
Nedali jsme si žádný. Před sezonou bylo cílem postoupit do play-off a to je všechno. Každý má svůj vlastní cíl.
A vy?
Chci zlato. Titul v kariéře mi chybí. Ze Zubří mám jenom stříbra.
Po nedělním zápase jste ale úplně spokojeně nevypadal. Dlouho jste na lavičce něco probírali. Můžete prozradit co?
Bavili jsme se o defenzivní práci. Moc často se nám nestává, že bychom nestihli vystřídat. Prvních patnáct minut jsme skoro pořád jenom bránili s jedním vysunutým hráčem na hrotu - a to nám nešlo. Oni se od prvního útoku chytili a drželi s námi krok. Rozhodilo nás to. Nemohli jsme hrát náš systém nula šest. Soupeři nám tam proskakovali a dávali snadné góly. Nezískali jsme dobrý pocit na začátku tím, že pár útoků ubráníme. Pořád jsme po sobě koukali a nevěděli, co má každý dělat.
Jak vidíte další průběh série?
Musíme ve Frýdku zabrat dvakrát více než doma. Je výhodou, že nemusíme cestovat nikam daleko, ale vracet se tam v neděli nechceme, abychom ušetřili síly. V sobotu se nám to nepovedlo. Po přestávce jsme hodně polevili a nechali je dotáhnout.
