Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Řezníček září v Zubří. Ale na reprezentaci je ještě brzy, tuší

Tomáš Řezníček v zeleném dresu Zubří | foto: Petr Fojtík, MF DNES

8 2014
Dlouho očekávaný návrat na domácí palubovky odložil Tomáš Řezníček kvůli zranění lýtka o tři týdny. O to impozantnější ale jeho comeback byl. Ve dvou zápasech extraligy se zaskvěl 21 góly, házenkářům Zubří pomohl do čela extraligy a hlasitě se připomněl novým reprezentačním trenérům, kteří trpí nouzí o levoruké spojky.

„V kontaktu s trenéry nároďáku jsem, ale ještě je brzy,“ podotkl 29letý Řezníček. Pozvánku by ale neodmítl. „Vždycky jsem rád reprezentoval.“

Házenkáři odstartují na přelomu října a listopadu kvalifikaci o Euro a trenérská dvojice Jan Filip, Daniel Kubeš se musí obejít bez tří zraněných pravých spojek. I proto Filip vytočil číslo zuberského kouče Jiřího Kekrta, aby se přeptal na Řezníčka.

„Chtěl znát můj názor. Leváků s jeho zkušenostmi není hodně a při těch průšvizích, která na postu pravé spojky jsou, je to jedno z řešení,“ míní Kekrt.

Řezníček naposledy oblékl reprezentační dres před dvěma lety v kvalifikaci o Euro ve Zlíně proti Izraeli, od té doby ho ale nominace míjely.

Rodákovi ze Šumperku ublížily vleklé problémy s třísly, které letos v únoru předčasně ukončily jeho angažmá ve francouzském Istres. Teď už je ale levoruký bombarďák fit a hladový po gólech, jak se přesvědčili brankáři Litovle a Hranic.

„Řezníček byl pro nás neudržitelný, dával nám góly, odkud chtěl,“ pěl na něho chválu litovelský trenér Lubomír Krejčíř.

„Všichni vidí jeho přínos. Další komentáře nejsou třeba,“ prohodil Kekrt na adresu Řezníčka po jednoznačném nedělním vítězství v hale hranického vicemistra.

Jistě. I bez Řezníčka dokázalo Zubří doma přetlačit šampiony z Plzně. S ním je však v útoku ještě údernější.

„Jsem rád, že tým šlape. Také se mi celkem daří. Zatím super,“ pronesl po dvou extraligových zápasech. Ze Zubří zamířil v létě 2005 do slovinského Velenje a přes štace v Celje, italském Conversanu, makedonském Vardaru Skopje, španělském Granollersu a v Istres je po devíti letech zpátky.

„Když jsem odcházel, hrála se tady interliga, která byla o hodně těžší soutěží než extraliga,“ nepřeceňuje Řezníček svoje současné střelecké úspěchy. „Nezáleží, kolik dám branek, hlavně ať hrajeme jako tým a vítězíme.“

V Zubří získal cenné kovy jen v mládežnických kategoriích, éru mužských medailí nestihl. A na konci letošní sezony by si na jednu rád sáhnul.

„Neřekl bych, že je to sen, ale spíše touha,“ pravil Řezníček. „Když budeme zdraví a ještě se budeme zlepšovat, tak bychom mohli bojovat o nejvyšší příčky.“

I když se tak daleko nedívá, pro Řezníčka je také lákadlem lednové mistrovství světa v Kataru. Jestli s ním trenéři počítají, se může ukázat příští týden při zveřejnění nominace na kvalifikaci.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze