Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nezkusit to v Nymburce, nadával bych si, říká Pomikálek na rozloučenou

Tomáš Pomikálek, posila Děčína z Nymburka, utíká s míčem, vlevo je Jan Křivánek z USK Praha | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

2 2015
V sobotu určitě nebyl za největší hvězdu, přesto když zasmečoval do koše, zvedl Tomáš Pomikálek fanoušky ze sedadel. I třetí zápas s ním v sestavě basketbalový Děčín vyhrál, USK Praha porazil 80:66 (20:17, 43:30, 64:46, nejvíce bodů: Kroutil 21, Vyoral 16, Jelínek a Stria 10 - Michal Mareš 14, Josipovič 13).

„Když jsem dostal nabídku z Děčína, byla to pro mě jasná volba. Je to, jako bych se vracel domů,“ vyznal se křídelník.

Nedávná obnovená domácí premiéra s Jindřichovým Hradcem Pomikálka dojala. Fanoušci mu připravili vřelé přivítání. „Při představování hráčů celá hala tleskala, pak při prvním koši, při první smeči. Vážně se tu cítím skvěle.“

Rád je i kouč Pavel Budínský, že má zpátky tak kvalitního hráče. „Zažil nejvyšší možnou úroveň v Čechách, viděl zápasy mezinárodní úrovně. Určitě přinese hladovost, chce pomoct týmu k lepším výsledkům. Z Liberce přicházel Tomáš mladý, vyjukaný, neznámý. Z Nymburka přichází lépe komunikativní, vyzrálejší, ví, co chce,“ srovnává Budínský. „Vím, co od něj čekat, budu pracovat na tom, abychom ho co nejlépe využívali.“

V sobotu pobyl Pomikálek na hřišti „jen“ 16 minut a 45 vteřin, ale nereptá. „Základ je, aby hráli ti, kterým se daří. Dneska to šlo Filipovi Kroutilovi, zahrál perfektně, zasloužil si hrát,“ vysekl poklonu Hráči zápasu, jenž nasázel 21 bodů.

Ač Pomikálkovi angažmá v Nymburku úplně nevyšlo, vzpomínat na něj bude v dobrém. „Přece jen tři tituly, na to se dobře vzpomíná,“ usmívá se. Pomikálek nikdy nelitoval, že se před třemi sám vykoupil ze smlouvy v Děčíně, aby mohl jít do nymburského velkoklubu.

„Jsem rád, že jsem si to zkusil. Asi bych si nadával, že jsem do toho nešel. A že to nevyšlo? Určitě jsem mohl i já udělat víc, všechno možné dohromady se semlelo. Když mi teď Nymburk dal najevo, že mě uvolní, když budu chtít, usoudil jsem, že pořádně nehrát už třetí sezonu by byla asi chyba. Tak jsem tady. “

A teď už myslí hlavně na další děčínskou štaci. I Válečníci mají ambice vysoké. „Já věřím, že si tu zahrajeme finále,“ má odvážný cíl.

Loňské finále na natřískaném děčínském zimním stadionu zažil coby host. „Neuvěřitelné, unikátní. Ti lidé tady jsou opravdoví fanoušci, ne diváci. A takových je málo,“ klaní se Pomikálek, jenž se v sobotu zapsal do análů coby autor bodu číslo 80 000, mety, jíž Děčín dosáhl ve svém tisícím ligovém zápase. „Ani jsem to nevěděl, ale jsou to krásná čísla. Jen tak dál!“







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze