Do Slovinska doputoval Kyzlink před touto sezonou. Po angažmá ve druholigovém italském Trevigliu chtěl zkusit něco nového. A - proč to nepřiznat - lepšího.
Jako to největší lákadlo slovinských šampionů Helios Suns Domžale uváděl Ligu mistrů. „Jen do první slovinské ligy bych nešel. Ta je podobná české soutěži. První tři čtyři týmy jsou na slušné úrovni a schopné postavit se mezinárodní konkurenci. Celkově je ale slovinská liga kvalitnější než druhá italská,“ shrnuje své zkušenosti.
Slovinské cesty zatím rozhodně nelituje. Liga mistrů mu přináší to, co od ní čekal. „Je to úplně jiný basket, fyzičtější. Týmy jsou daleko lépe připravené. Rozdíl mezi Champions League a slovinskou ligou je obrovský. Když hrajete proti celkům jako Banvit, Aris a další, musíte očekávat velkou bitvu, kde vám nedají ani centimetr prostoru. Je to velká zkušenost,“ těší se vyškovský rodák z posunu.
„Ale byl bych rád, kdybychom vyhráli víc zápasů,“ žehrá zároveň na aktuálně jedinou výhru ze šesti zápasů.
Domžale navíc neválí ani v domácí soutěži. Týmu výrazně uškodily dvě prohry z posledních dvou zápasů. „Hodně zápasů jsme ztratili v posledních minutách. Výher mohlo být víc. Měli jsme problém se zraněními a na tréninku nemohli hrát ani pět na pět,“ přiznává Kyzlink problémy.
Jenže do Nymburka rozhodně prohrát nepřijel. „Jedeme pro vítězství a chceme se porvat o postup,“ zůstává český křídelník před polovinou 14kolové základní části odhodlaný.
Právě na Tomáše Kyzlinka by si nymburští basketbalisté rozhodně měli dát pozor. Vždyť je v Lize mistrů s 12,8 body na zápas nejlepším střelcem svého celku.
„Dostávám podstatnou minutáž a mám velkou odpovědnost v útoku i obraně. Na prvním mítinku před sezonou trenér avizoval, že mojí rolí bude vzít každou střelu, která je k dispozici. Je to pro mě velká zodpovědnost,“ přijal Kyzlink výzvu.
Zároveň však uznává, že slovinský klub nemá široký kádr, což ho limituje: „Náš potenciál není takový, aby se mohlo zapojit osm, devět hráčů jako v Nymburce.“
Co je špatné pro Helios, může být dobré pro Kyzlinka. Na hřišti se vyhřívá v průměru přes 30 minut na zápas. A zkušenosti jsou znát. „Cítím každým dnem zlepšení. Je to velký krok vpřed,“ těší ho.
Zásluhy na dobrých statistikách ale nepřipisuje pouze své mušce: „Je to tím, že mě hledají spoluhráči, a pak se dostávám do pozic častěji. Je logické, že z toho nějaké body vzniknou.“
Podle vlastních slov Kyzlinka popostrčil začátek léta a příprava s národním týmem. I když se do závěrečného výběru pro olympijskou kvalifikaci neprobojoval, dodnes z této zkušenosti těží: „Zápasy proti Chorvatsku, Itálii nebo Turecku, to byla velká škola. Měl jsem možnost se poprvé střetnout s fyzickým basketem na tak vrcholové úrovni.“
Už v úterý večer bude mít možnost přesvědčit o svých kvalitách reprezentačního trenéra Ronena Ginzburga, který vede Nymburk a bude tedy stát na opačné straně barikády.
„Na to člověk nemůže myslet, zbytečně by ho to svazovalo. Pro mě to bude zápas jako každý jiný. Pokusím se na hřišti nechat všechno. Jediné, co bude specifické, je návrat do Čech. Ten je pro mě vždycky příjemný,“ nechce Kyzlink myslet na to, že by mohl hrát třeba i o Eurobasket 2017.
Sám ale přiznává, že pár myšlenek na turnaj, který Češi začnou v Rumunsku, mu už hlavou problesklo: „Zatím je to ještě hodně daleko, ale mám to v povědomí. Je to jeden z mých cílů probojovat se do finální dvanáctky a pomoct klukům na Eurobasketu.“
