Čekal ho soupeř, kterého dosud nikdy nedokázal porazit. Nastupoval bez trenéra, což se mu ještě na grandslamu nestalo. Ale jakmile Tomáš Berdych vkročil na kurt číslo 1, nazývaný pro svůj kruhový tvar „býčí aréna“, rychle dal najevo, kdo bude jeho pánem.
Proti Vaskovi Pospisilovi trefil 27 vítězných úderů a zahrál šest es. Osmkrát vzal kanadskému soupeři servis. A kromě mírného zakolísání v prvním setu si došel pro přesvědčivou výhru 6:3, 6:2, 6:1.
„Byl to potřebný zápas na úvod. Hrál jsem tenis, jaký jsem měl hrát. Bylo tam hodně pozitivních věcí,“ těšilo třicetiletého tenistu, který nastoupil v netradičním „zebřím“ tričku.
Neměl jste pochybnosti po kruté prohře 0:6, 0:6 s Davidem Goffinem v Římě?
Ne, určitě ne. Samozřejmě se to nabízí, ale ve finále je to jenom tenis. Jestli člověk prohraje takhle, nebo 5:7 ve třetím setu? Pořád je to porážka, kterou nechcete. Ať je to jedno, nebo druhé, musí se na to co nejrychleji zapomenout, vrátit se rychle na kurt a držet se toho, co vám jde nejlépe.
Před grandslamem jste se rozešel s koučem Vallverduem. Kdo vás doprovází v Paříži?
Sám tu nejsem. Mám tady kluka, který mi s těmito věcmi pomáhá. Bylo to na poslední chvíli, hodně se v tom angažoval Ivan Ljubičič. Našel člověka, který s ním spolupracuje, stará se mu o juniory. Takže místo toho, aby jel na juniorský turnaj, byl povolaný za mnou. Bylo to spíš na poslední chvíli, ale všechno je v pohodě, vše běží dál. Jmenuje se Luka a je to Chorvat.
Máte daný horizont, dokdy chcete kouče najít?
Extrémně nespěchám. Doba je teď dost nabitá turnaji. Ne že by to byla úplná komplikace, ale na začátku nebo na konci roku by to bylo přece jen snadnější. Nějaké zkušenosti mám. Není to tak, že bych panikařil a nevěděl, co mám dělat. Tým kolem mě je pořád dost silný a velký na to, abychom to zvládli. Luka se mnou pojede cokoliv, co budu hrát. Mezitím se budu buď poohlížet, nebo řešit nějaké varianty.
Máte už představu?
Ideální varianta by byl někdo do kombinace s Lukou, aby se to nějakým způsobem rozdělilo. Pak má člověk trochu volnější ruce, může být trochu uvolněnější. Musím to promyslet.
Myslíte, že by vám mohl pomoct takzvaný superkouč?
Určitě to může být varianta. Ale teď začnu říkat: Jo, možná by to bylo něco, po čem se poohlížím – a hned se vyrojí deset jmen. Všichni mi začnou předhazovat, kdo by byl nebo nebyl dobrý. A to by byly spekulace – sám dobře vím, co je dobré. Vždycky je nejdůležitější, jak se hráč rozhodne sám. Ne podle toho, kdo co dokola říká.
Vy byste tedy byl angažování některé z bývalých hvězd nakloněn?
Nebráním se tomu. Chtěl jsem něco takového vyzkoušet už předtím, bohužel to nedopadlo. Člověk musí volit z toho, co je. Není to jen o tom, aby si člověk řekl: Chci takového superkouče. Ne aby to byl kdokoliv za každou cenu. Člověk mi musí vyhovovat, ať už lidsky, profesně... Těch věcí je strašná spousta. S trenérem strávíte spoustu času. Nejde si jen říct, že vezmete jméno, a spoléhat, že to ten člověk za vás udělá. Vždycky jste na kurtu sám a musíte to tam zvládnout.
Přicházela by v úvahu jen příležitostná výpomoc superkouče?
Jo, je to jedna z variant, kterým jsem otevřený. Mohla by fungovat, kdyby to byl správný člověk. Ale teď spíš řešíme, jestli by to takhle šlo, nebo nešlo. Nic konkrétního ještě není. Teprve až dojdeme k nějakým variantám, tak si dáme plusy, minusy, priority – a na základě těchto poznatků posoudíme, co může vzniknout.
Proč jste se vlastně rozhodl pro trenérskou změnu?
Sezona je v plném proudu a mně není dvacet, proto musím tahle rozhodnutí dělat rychle. Proto to přišlo v této části sezony.
Jsou nějaké věci, které byste si ze spolupráce s koučem Vallverduem odnesl a dál na nich pracoval?
Teď není vhodná doba rozebírat, co bylo dobře, a co ne. Teď je důležité, abych se přes tohle posunul dál. Je sice hezké se nějakým způsobem vracet zpátky, ale pro mě je teď důležitý Roland Garros. Chci tady hrát co nejlepší tenis. Chci se soustředit na věci, co mě čekají, než abych se k něčemu vracel. Časem se o tom třeba budeme moci bavit podrobněji.
Užíváte si teď, že jste chvíli na turnajích na vlastní pěst?
Jo, měl jsem pocit, že mám na kurtu volné ruce. To je taky důležité, když se tohle stane: hráč musí vědět, co má dělat. Za ty roky na kurtu jsem dost zkušený a nevidím velký problém v tom, že za mnou není velký lídr. Je to o práci týmu, který mám kolem sebe. A já každému členovi pořád věřím.
