Před sedmi lety převzal Jaroslav Navrátil českou ekipu, před šesti se do týmu vrátil Radek Štěpánek. S Tomášem Berdychem si vytyčili vysoký cíl: získat "salátovou mísu". Loni kolem ní mohli nadšeně skotačit, zvedli ji nad hlavu, vychutnávali euforické pocity šampionů.
Celých těch posledních pět let je v jejich podání mimořádných. Tři sezony zaslouží přívlastek excelentní.
- 2009: vítězství nad Francií, Argentinou a v Chorvatsku + prohrané finále proti Španělsku
- 2012: výhra nad Itálií, Srbskem i v Argentině + triumf proti Španělsku
- 2013: postup přes Švýcarsko a Kazachstán, domácí výhra nad Argentinou + další finále. Soupeř pro něj je sice zatím neznámý, emocí v posledních letech však bylo na rozdávání.
"V každém zápase lze najít něco, čím je výjimečný," říká Berdych.
A vzpomíná na dlouhý pátek v Chorvatsku. "Na kurtu jsme strávili jedenáct hodin."
Nebo letošní maratonskou 7hodinovou čtyřhru ve Švýcarsku.
"Mimo kurtu byl nezapomenutelný večer v Bukurešti," vybaví si Štěpánek úspěšnou baráž na podzim 2011.
I víkendové semifinále proti Argentině se českým tenistům zapíše do paměti jedním "nej". Zdánlivě bylo nejlehčí ze semifinálových dramat. "Sice je to jen v úvozovkách, ale o to příjemnější. Sami jsme se o to zasloužili, je to bonus navíc," říká Berdych.
V čem tkví jejich daviscupové kouzlo? "Je to chtíč," řekne Štěpánek.
"Oba pořád chtějí reprezentovat,"zdůrazní Navrátil, čím se Berdych se Štěpánkem nejvíc liší od jiných hráčů ze špičky, jako jsou Djokovič, Nadal resp. Federer, kteří si tu a tam od týmové soutěže dopřejí volno. "Jsem na ně pyšný. A jsem rád, že se znovu můžeme pokusit to vyhrát, což by byla bomba."
Vybouchne v listopadu?