Skoro to vypadalo jako nevděčnost k přívětivější tváři osudu. Zatímco v minulé sezoně a ještě před začátkem právě skončené by Tomáš Babák druhé místo ve švýcarské lize bral, nyní ho sice těší, ale z jeho hlasu je přece jen cítit mírné zklamání.
„My jsme Schaffhausen v dlouhodobé části ve všech čtyřech utkáních porazili,“ vysvětluje jednadvacetiletý házenkář, proč ho finálové prohra 0:3 na zápasy, z nichž oba na hřišti soupeře byly rozdílem třídy, mrzí.
Co se stalo, že ve finále byl úspěšnější soupeř? A hned v prvním zápase jste prohráli děsivým rozdílem 13:31.
Hlavně ten první zápas hodně ovlivnilo to, že jsme v semifinále hráli s Winterthurem na pět utkání a to páté, které jsme o dvě branky vydřeli na jeho hřišti, se hrálo jen dva dny před prvním finále. Schaffhausen měl skoro týden volno a to se projevilo.
Tomáš Babák* Jedenadvacetiletý házenkář z Jičína, který za sebou má dvě sezony ve švýcarském St. Gallenu. |
V semifinále jste asi všechny zaskočili, protože Winterthur kraloval dlouhodobé části a byl velkým favoritem na titul.
Trochu nám pomohlo to, že se mu zranili dva důležití hráči a oni se s tím nedokázali moc srovnat.
Přesto měl k finále blíž než vy, protože v pátém utkání měl výhodu domácího prostředí. Věřili jste si vůbec?
Hratelné to bylo, i když okolí to bralo tak, že i když má Winterthur potíže, tak to v pátém zápase doma, což je dobrá výhoda, nějak uhraje.
Čím se vám ho povedlo zaskočit?
Hlavně to byl hodně tvrdý zápas, hodně přesilovek, hodně náročný na běhání, po kterém jsme byli dost vyčerpaní. Ale zvládli jsme konec, deset patnáct minut před koncem jsme šli do tří, čtyřbrankového vedení a už jsme to nepustili. Bohužel se náročnost toho utkání projevila v prvním finále. Oni na nás vlítli, nasadili rychlé tempo a my vydrželi tak patnáct, dvacet minut.
Ve druhém jste v domácím prostředí prohráli o jediný gól. Tam nebyla šance finálovou sérii zdramatizovat?
Byla a velká, protože my jsme celý zápas vedli. Jenomže posledních deset minut jsme nedali ani jediný gól a Schaffhausen vyrovnal. A pět vteřin před koncem, z posledního útoku, dal vítězný gól. Přitom oni v té chvíli poprvé vedli. Asi i to nás poznamenalo a třetí zápas už si soupeř s přehledem pohlídal.
Kdyby vám někdo před sezonou řekl, že si zahrajete finále, asi byste to bral.
Asi ano, protože jsem naše možnosti odhadoval tak na čtvrté místo. A tomu odpovídalo i naše umístění v dlouhodobé části, do play-off jsme šli ze čtvrté příčky.
Loni při vaší premiérové sezoně ve Švýcarsku jste s umístěním vy ani klub moc spokojeni nebyli. Jak to je letos po stříbrné medaili?
Letos určitě ano, vždyť oni finále nehráli nějakých čtrnáct let.
Máte za sebou dva roky ve Švýcarsku, už víte, co bude dál?
Zatím ještě definitivně ne. Mám v St. Gallenu ještě na rok smlouvu, takže bude záležet na tamním vedení, jak by se zachovalo ve chvíli, kdybych chtěl odejít.
A je něco konkrétního ve hře?
Už jsme řešili Německo, což je samozřejmě velký krok vpřed, a také Polsko. Tam šla házená hodně nahoru, přišla řada velmi kvalitních hráčů. Kielce si dokonce letos zahrály finálový turnaj Ligy mistrů, skončily třetí, když porazily německý Kiel. V Polsku by byla možnost hrát Ligu mistrů, což by byl krok dopředu.
Klubovou sezonu jste zakončil až na konci května, ale ještě vás čekají dva zápasy evropské kvalifikace. Jak zvládáte náročný a hlavně dlouhý program?
Naštěstí teď mám pár dnů volna, takže jsem si stihl odpočinout a v posledních dnech už zase mohl začít trénovat, bez toho by to nešlo. V sobotu vyrazíme na soustředění do Brna a příští týden nás čekají oba zápasy.
Nejprve doma s Francií, dnes asi nejlepším týmem světa, který vás v prvním utkání výrazně přehrál. Je šance mu to vrátit?
Šance je, ale je to hodně troufalé, všichni víme, jakou mají kvalitu. Pro nás ale bude důležitější zápas v Makedonii, tam se bude hrát o postup.
Zvládnete ho?
Byl bych strašně rád, i když se to trochu komplikuje a kupí se nám zranění.
