Nejrychlejší lidé světa, sebevědomí sportovci pohybující se téměř na vrcholu fyzické dokonalosti, ukázali i citlivou stránku. Američané Maurice Greene a Marion Jonesová podle předpokladů vyhráli běh na 100 metrů. Ale poté, co proběhli cílem, zdrželi se velkých gest a umělého pózování. Chovali se přirozeně. Jonesová zvítězila propastným rozdílem 37 setin vteřiny časem 10,75. Dorazila do cíle s viditelným předstihem před ostatními, roztáhla ruce, rozesmála se jako malé dítě a pak se jí v očích objevily i slzy radosti. "Musíte pochopit, že jsem o tom snila devatenáct let. V ten moment to na mě padlo," řekla Jonesová. Na ploše si chvíli ukrývala tvář v dlaních. Pak přišla k tribuně, políbila matku a vzala si od ní vlajku svého rodiště, Belize. Teprve za chvíli si vyzvedla i americkou zástavu. Má první zlatou medaili, ale chce jich pět. Ještě z obou štafet, běhu na 200 metrů a skoku do dálky. "Tím se teď nezabývám. Je mi báječně a budu slavit." Greene musel tvrdě bojovat, vydal se ze všech sil a při běhu měl svaly na krku naběhlé jako býk. Zvítězil v čase 9,87, o dvanáct vteřin před Ato Boldonem z Trinidadu, kolegou z tréninkové skupiny. Na šachovnici se řítil plný energie. Za cílem však ukázal pokornou tvář. "Díky Bohu!" zašeptal si pro sebe. V ten moment se zbavil traumatu, které ho trápilo čtyři roky. Tehdy na olympijských hrách v Atlantě stál při finále běhu na 100 metrů v hledišti a neubránil se slzám. Byl ze hry, protože pokazil americkou olympijskou kvalifikaci. Teď to konečně dokázal. Kromě toho, že je mistrem světa a světovým rekordmanem, stal se i olympijským vítězem. Po vítězství se sehnul k zemi, sklonil hlavu a modlil se. Přišli k němu oba další medailisté, Boldon a Obadele Thompson z Barbadosu, a připojili se. I oni byli naměkko. Thompson získal pro svou zemi první olympijskou medaili v historii. "Je to malá země. Vyrůstal jsem tam a chodil jsem tam do školy. Vím, že se na tenhle závod u nás mohlo dívat jen málo lidí. Ale doufám, že je to inspiruje."
25. září 2000
