Šestnáctičlenná výprava českých atletů vyrazila do města nad Seinou dva dny před zahájením šampionátu. Snad pro medaili, ale určitě s dobrou formou i náladou.
"Poslední trénink, i když jsem se cítila hodně unavená, vypadal dobře," prozradila čtyřiadvacetiletá tyčkařka. "Snad předvedu, co mám natrénováno. A snad i něco víc."
Když cestuje po světě, má kvůli svému náčiní ve zvyku chodit k odbavení tři hodiny dopředu.
ČESKÉ TAHÁKYHME V PAŘÍŽI (4. - 6. března) pátek: 60 m př. (Svoboda), pětiboj (Klučinová, Hejnová) |
"V Praze je to pohoda, ale nejhorší to bylo v Madridu," vzpomínala. Procedura nakládání tyčí tam trvala tak dlouho, že české reprezentantce kvůli ní frnklo letadlo. "A to další letělo až za osm hodin," vyprávěla. "Musela jsem po letišti pobíhat s tyčemi, taškou, batohem. Nic moc."
Nejdřív ji oficíři vyslali zaplatit poplatek za nadměrné zavazadlo, což je normální na každém letišti. Jenže po terminálu musela pořád běhat v plné polní.
"Protože nikde výbavu nechat nemůžu," vysvětlovala. "Jednou jsem to udělala a naběhli na mě policajti, že jsem terorista, že chci vybombardovat letiště."
S ohledem na logistiku si závodnice pražského Olympu vybírá i svoje starty. Po vítězném republikovém šampionátu měla nabídku startovat i spolu se svým přítelem, překážkářem Petrem Svobodou na mítinku ve Stockholmu.
Test formy na Paříž ale nakonec odmítla. "Se Švédy sice nemám špatné zkušenosti, ale nechtěla jsem nic riskovat," připomněla jinou problematickou destinaci.
"Na loňském mistrovství Evropy v Barceloně jsem ještě v den závodu běhala po letišti a hledala tyče." Snad je tentokrát najde i spolu s medailovou fazónou.
