Těšíte se, nebo vás přemáhá nervozita?
Jsem natěšená, ale nějaká nervozita tam samozřejmě je.
Myslíte, že to z vás spadne, jakmile vstoupíte na hřiště?
Doufám, že to tak bude. Málokterá z nás asi hrála před takhle plnou halou, navíc doma. Na jedné straně bude ohromná zodpovědnost, na druhou si myslím, že nás fanoušci poženou a nervozita z nás v tu chvíli spadne.
Dá se k něčemu domácí mistrovství Evropy přirovnat? Třeba ke klubové Eurolize?
Hrajeme za Českou republiku, to je nejvíc. Každý by měl být pyšný na to, že může reprezentovat, proto je to pro mě víc než Euroliga. A to i přesto, že Final Four v Česku na Královce bylo také super.
Je to pro vás splněný sen?
Určitě. Ne každému se poštěstí, že může hrát tak velký turnaj doma.
Ve třiadvaceti letech budete mozkem týmu - hlavní rozehrávačkou. Jak svou pozici vnímáte?
Na jednu stranu je to super, ale zároveň je to pro mě velká zodpovědnost vůči týmu. Rozehrávačka má nejvíc balónů, řídí hru tak, aby na hřišti nebyl v uvozovkách bordel. Myslím, že to zvládneme. Máme zkušené hráčky, které nás podrží, když bude třeba.
Takže souhlasíte se slovy Kateřiny Elhotové, která si myslí, že to bude spíš o práci celého týmu, než o jedné rozehrávačce?
Určitě, budeme si pomáhat. I přesto, že přijela Kia (Vaughnová), nemáme žádnou vyloženou hvězdu a musíme hrát týmově - v tom bude naše síla.
Post rozehrávačky je v ženské basketbalové reprezentaci tradičním, dříve na něm hrávaly Romana Hamzová, Hana Horáková, Veronika Bortelová. Jaké to je být jejich nástupkyní?
Je to super, ale stejně tak je to zodpovědnost a pro mě do budoucna určitě velká zkušenost. Ale těším se a věřím, že to zvládnu.
Je pro vás výhodou, že z USK Praha znáte Kiu Vaughnovou, Alenu Hanušovou nebo Kateřinu Elhotovou?
Je to určitě jedna z výhod, že celá pětka může být složena takřka z hráček USK. Jsme na sebe zvyklé a víme, co od sebe můžeme čekat.
Už jste dostala rady od tatínka Vladimíra (bývalý reprezentant) nebo bratra Tomáše (současný reprezentant)?
Ještě si asi budeme volat před zápasem, kdy mi určitě něco řeknou. Ale nejsem zase úplně nezkušená, že bych neměla nic odehráno. Vím, na co se mám zaměřit a soustředit. A všichni se na mě přijdou podívat. V pátek ještě ne, ale v pondělí už v hale budou všichni.
Na úvod šampionátu vás v pátek čeká Ukrajina i s Alinou Jagupovovou.
Mají i americkou rozehrávačku (D ́Andra Mossová), takže to bude složité. Ukrajina je podle mě černý kůň celého turnaje, má dost vyrovnané hráčky plus Jagupovovou s Mossovou, které dávají dvacet bodů za zápas. Hlavně Jagupovovou je neuvěřitelně těžké bránit, když se rozjede. Ale když budeme hrát týmově, budeme bránit týmově a dáme do zápasu vše, tak se spolu s podporou publika může stát cokoliv.
V zápase proti Španělsku se utkáte i s Laiou Palauovou - vaší mentorkou z USK.
To pro mě bude speciální. Moc se na to těším, vždyť jsem se od ní celou dobu učila a teď si proti ní budu moct zahrát. Je to pro mě odměna i proto, že to nejspíš bude její poslední šampionát.
Kromě Ukrajiny a Španělska vás čeká ještě Maďarsko. Kde vidíte klíč k postupu ze skupiny do vyřazovací fáze?
Nejdůležitější budou první dva zápasy. Možná hlavně ten první s Ukrajinou, ve kterém bychom se měly chytnout, a pak se uvidí, jak nám to půjde. Kdybychom Ukrajinu porazily, dostaly bychom se do pohody, což by pro začátek turnaje bylo nejdůležitější.