Tehdy bikerka Tereza Němcová, za svobodna Huříková, jásala do telefonu: „Super! Naprosto zasloužené, vždyť Nové Město je skutečně ze všech svěťáků nejlepší.“
A tvrdila: „Bude pro mě těžké brát olympiádu jako top akci, když u nás bude mistrovství světa.“
Ovšem uplynuly dva roky a mnohé se změnilo. Tedy ne záměrně.
Němcová se pochopitelně stále moc těší na špičkovou akci na Vysočině, ale s ohledem na poslední měsíce, kdy se v olympijské disciplíně cross country protrápila a Rio jí uniklo, se zaměřuje spíše na maraton. Proto tento týden přiznala: „Bude to tak i se světovými šampionáty. Pojedu oba, jak ve Francii maraton, tak v Česku cross country, ale zaměřím se spíše na maraton.“
Chápu vás. Můžete rozvést, proč jste se tak rozhodla?
Letos jsou totiž moje maratonské předpoklady ještě výraznější než v předchozích letech a mně nezbylo nic jiného. Je to trochu nefér vůči českým fanouškům, ale budu se snažit zregenerovat, co nejlíp to půjde, abych byla schopna dobře závodit i v Novém Městě. A hlavně abych si ten závod užila, protože je to mistrovství světa na domácí půdě, takže takový svátek našeho sportu. Ale je to holt tak, že si teď musím vybrat prioritu, protože je to strašně blízko u sebe a já mám fakt ty vlohy spíš pro maraton.
Tereza NěmcováČeská bikerka, za svoboda Huříková, se narodila 11. února 1987. Je juniorskou mistryní světa v silniční cyklistice i v cross country na horských kolech. Jako maratonská závodnice v dospělé kategorii se může pyšnit zlatem z mistrovství Evropy a také bronzem z mistrovství světa. větší smysl mi ale dává, když bude na olympiádě maraton než sprinty, které nemají naprosto žádnou historii a jsou jen uměle vytvořené proto, aby se staly adepty na olympiádu. Od této myšlenky se teď tedy ustoupilo, ale přijde mi zvláštní, že některé disciplíny mají mnohaletou historii a nejsou na olympiádě. A potom tyto nově vytvořené mohou pomýšlet na to, aby byly zakomponovány do olympiády. |
Je vůbec v silách bikerky zvládnout maraton a za týden odjet šampionát v cross country?
Je to velký risk, i když je to týden po sobě, tak se může stát, že tělo bude unavené z maratonu. Záleží, jak zvládnu maraton, od toho se to bude odvíjet. Pokud by to byl scénář jako na mistrovství republiky, kde jsem skončila na kapačkám po téměř pětihodinovém závodě, tak to by bylo zásadní pro Nové Město. Ale zregenerovat se dá, stejně už nebude moc prostor na trénink.
A zdraví ohrožující to nebude?
To snad ne, ale samozřejmě, že pokud člověk projde totálním vyčerpáním, tak asi úplně ve formě na další víkend nebude. Já se tomu budu snažit předejít, abych nepodcenila během šampionátu ve Francii stravování. Kór při tak dlouhém závodě je to strašně důležité.
Vyloučit tedy ani nelze, že byste v Novém Městě nestartovala?
Popravdě, určitě i to je varianta, že bych nezávodila, ale zatím to je v plánu takhle, takže jsem to nijak dál neřešila. Jako Česká republika máme čtyři místa, teď jsem si na domácím poháru čtvrté místo obhájila, že můžu v Novém Městě závodit, takže věřím, že pojedu.
Čím to je, že v posledních letech vám spíš svědčí maratonské závody než cross country? Vždyť jste například jako juniorka vyhrála mistrovství světa.
Musím říct, že on se průběh cross country dost změnil, když to srovnám s tím, jak se závodilo za mě. Když mi třeba utekl při prvním mistrovství republiky titul v juniorkách kvůli defektu, tak závod trval hodinu a tři čtvrtě. Byl to dost dlouhý závod i na dnešní elitní kategorii. A jinak ty závody potom v elitní kategorii trvaly až ke dvěma hodinám. Já jsem tedy vždycky měla problémy s tím, že po startu jsem neměla až tolik sil. Na začátku jsem byla poloviční, než jak tomu bylo v závěru. Často jsem sjížděla závodnice zezadu a postupně se prokousávala polem až do top ten. Pro mě vždy byly zásadní poslední okruhy.
Tereza Němcová - Huříková.
Zvažovala jste někdy, že byste olympijskou disciplínu cross country přestala jezdit?
Já se s tím peru už pár roků. Co jsem začala koketovat s maratonem, tak vidím, že jsem schopná v maratonu, i když se mi nejede dobře, dojet srovnatelně se svými soupeřkami z cross country. Přitom v cross country bych si proti nim neškrtla. Vidím, že předpoklady k tomu mám. Ale vzhledem k tomu, že cross country jezdím tak dlouho, tak se mi biková rodina těžko opouští. To prostředí je mi blízké, kdežto v maratonu to úplně neznám a je tam trochu jiná atmosféra. Taky to není olympijský sport, ale mě stejně olympiáda už podruhé míjí.
Je škoda, že maraton není na olympiádě, nebo myslíte, že by nebyl atraktivní?
Tak ono už cross country muselo kvůli tomu projít velkou změnou, protože atraktivnost pro diváka byla mizivá. Odjeli jsme na dvacetiminutový okruh a pak se vynořili po dvaceti minutách, takže atraktivita zdaleka nebyla taková. Teď je to plné technických prvků, mnohem více nahuštěné do jednoho lesa nebo plácku, kde člověk nemusí udělat moc kroků, aby viděl další. A to v maratonu úplně nejde.
To je pochopitelné.
V maratonu se také snaží o to, aby to bylo atraktivní, ale tam jde spíš o to, že si to divák prožívá na trati. Že je účastníkem závodu a že se může porovnat se špičkou. A řekla bych, že to není ani tak o divácké aktivitě, jako o aktivní divácké atraktivitě. Maratony u nás jsou populární i proto, že člověk tam nechá svoje síly, energii. Potom vidí, že Pavel Boudný člověku ujede o půl hodiny a řekne si: Ty bláho, tak takhle jel. Takhle se to dá jet! A právě to porovnání dělá moc.
Vraťme se ale k té otázce. Je to správně, nebo špatně, že maraton není olympijský?
To nedokážu úplně posoudit, těch sportů je tolik. Samozřejmě chápu, že každý sport se nedá prosadit a je to běh na dlouhou trať. Mnohem větší smysl mi ale dává, když bude na olympiádě maraton než sprinty, které nemají naprosto žádnou historii a jsou jen uměle vytvořené proto, aby se staly adepty na olympiádu. Od této myšlenky se teď tedy ustoupilo, ale přijde mi zvláštní, že některé disciplíny mají mnohaletou historii a nejsou na olympiádě. A potom tyto nově vytvořené mohou pomýšlet na to, aby byly zakomponovány do olympiády.
V maratonu jste vyhrála Evropu, bronz máte z mistrovství světa. Jaká trať vás čeká ve Francii?
Trať bude převážně v horách, převýšení je dva a půl kilometru. Mám zkušenosti z předchozích dvou tří mistrovství světa, že jsem byla schopná jet v kopcích dobře. Hlavně mi přidává technika, která by tam měla být.
Jaký je tedy váš cíl ve Francii?
Chtěla bych dojet rozhodně do první desítky. Medailové pozice by mě samozřejmě potěšily, ale vím, že to nebude jednoduchý úkol, i když nechci říct, že nemožný. Kdybych byla první, tak jsem samozřejmě v oblacích. (usmívá se)
Nyní trénujete v Novém Městě na Moravě. To je finální fáze?
Ano. A tohle se mi právě hodí. Pokud chci absolvovat mistrovství světa v Novém Městě, tak musím trať trochu znát. Já mezi dvěma šampionáty nebudu mít prostor se připravovat, takže mi to hraje do karet. Navíc to je i fajn intenzivní trénink pro mě. Se skupinou je to vždycky jiné, než člověk má možnost doma.
Před šampionátem jezdíte kratší, nebo delší úseky?
Spíš teď jezdím vytrvalostní, tedy delší tréninky. Klidně tři čtyři hodiny. A jezdím delší kopce, zhruba deset až dvacet minut s tím, že tempo do horizontu graduje. To si myslím, že bude dost blízké Francii, kde by měly být zhruba deseti až patnáctiminutové kopce.
Ještě jedna věc. Kdo je adept na zlato na Vysočině? Jolanda Neff?
Jolanda ukázala, že je opravdu obrovský talent a velká cyklistka, která bude psát historii, jako ji psala Gunn-Rita Dahleová, která je po dlouhá léta mým idolem. Takhle jednou bude pro malé holčičky vzorem i Jolanda Neff. Technicky převyšuje mnoho chlapů a fyzicky je na neskutečně vysoké úrovni. Pro ni bude Nové Město úžasná trať. Je tam hodně rychlá a technická trať. Hodně přírodní techniky, když zaprší, tak hodně bahna. Je tedy velká adeptka. A naší Kačence Nash přeji, aby se jí dařilo. Před českými diváky to je něco neskutečného, navíc když si to ještě užívá.
