„Nezvládla jsem to nervově,“ přiznala po svém debutu v hlavní soutěži na grandslamovém turnaji dvaadvacetiletá svěřenkyně Tomáše Zíba.
„Musím říct, že soupeřka předvedla fantastický výkon. Ze začátku jsme se tahaly první tři gamy a bohužel výsledek je přísný. Mrzí to. Já jsem byla hodně nervózní a ona hrála dobře,“ shrnula Martincová.
Cítila jste z Garciaové, že vám chce vrátit prohru z Gstaadu?
Jo, stoprocentně. Věděla jsem, že do mě nastoupí ve velkém stylu. Myslela jsem, že to ustojím. Věděla jsem, že s ní můžu hrát a užít si to, ale bohužel jsem byla celá zaťatá. Ani nevím proč. Před zápasem jsem byla v pohodě, pak jsme se první tři gamy tahaly a najednou to bylo 0:3. Cítila jsem, že je na koni a od té doby jsem se nemohla uvolnit.
Loučíte se po prvním kole, považujete přesto svůj postup do hlavní soutěže za průlomový?
Jo, myslím že jo. Mám to odbyté, už jsem to zvládla, prošla jsem kvalifikací, zažila jsem atmosféru hlavní soutěže a dá se říct, že to příště bude lepší. Už nebudu nervózní.
Pro grandslamy mnozí tenisté hrají. Jak na vás zapůsobilo, že jste tady?
Jsem sice ráda, že jsem zvládla kvalifikaci, ale tohle není výsledek, který bych chtěla. Teď jsem z toho špatná. Ale musím si říct: Zvládla jsem se prokousat kvalifikací, ne každý si zahraje hlavní soutěž grandslamu, takže jsem i trochu dojatá.
Vy si nyní celkově vybíráte spíše těžší turnaje.
Mám to takhle dané, protože radši hraji větší turnaje s lepšími soupeřkami. Dává mi to víc do budoucna. Rozhodla jsem se přijmout více porážek, méně bodů, ale že to bude lepší. Zatím se mi to vyplácí. Tenis na ITF a WTA je jiný. Nemám šňůru šesti vyhraných zápasů, ale je to krok za krokem. Mně to sedí, chci hrát největší turnaje s nejlepšími.
Jak vysoko se díváte po tenisovém žebříčku?
Mám to tak, že si říkám, že teď mám cíl Top 100, za tím si jdu. Když budu Top 100, tak si neřeknu, že jsem si to už splnila. Pak chci být Top 50. Odvíjí se to také od toho, jak chci hrát, jak by měl vypadat můj tenis. Každý chce být nejlepší, ale pro mě první padesátka znamená, že už to holky umí, že to jsou hodně velké profesionálky.
Je takový pohled ojedinělý?
Nevím, jestli to má takhle víc holek, nebo vyloženě jenom já. Není to úplně lehké. Kdo by chtěl rovnou prohrávat, jít do toho proti lepším? Záleží na každém, kdo si na co věří a čemu věří.
