"Cítím se fantasticky," smála se Lučičová v rozhovoru s reportéry v New Yorku. "Jsem tak šťastná. Tvrdě jsem pracovala, abych se dostala zpátky.
Tohle je moje první US Open asi po osmi letech. Je to až neuvěřitelné a jsem za všechno vděčná," řekla Lučičová.
Na tenisové nebe vlétla Lučičová v roce 1997 jako patnáctiletá. Vítězka juniorky na Australian Open i US Open vyhrála hned svůj první turnaj WTA - v roli hráčky z kvalifikace triumfovala v Bolu. Pak hrála finále ve Štrasburku a natolik zaujala svoji přemožitelku Steffi Grafovou, že o ní Němka řekla, že je lepší než ona ve stejném věku.
V roce 1999 Lučičová šokovala postupem do semifinále Wimbledonu a mluvilo se o velkém talentu. Jenomže o čtyři roky později z okruhu WTA po problémech s otcem Marinkem, který ji po prohraných zápasech údajně bil, a kvůli zraněním v tichosti na dlouho zmizela.
Až v roce 2007 začala chorvatská hráčka znovu pomalu stoupat žebříčkem.
Ve Flushing Meadows postoupila hráčka žijící s matkou v americké Tampě z kvalifikace a v prvním kole porazila Australanku Alicii Molikovou. Byla to její první grandslamová výhra po osmi letech, naposledy postoupila do druhého kola na French Open 2002.
"Od šesti let jsem byla zvyklá vyhrávat. Získat zase ten vítězný pocit je krásné," řekla Lučičová, 150. hráčka světa, která byla v roce 1998 na 32. místě.
"Každý zápas, který vyhraju, je jako bych vyhrála celý turnaj. Je to pro mě satisfakce. Dělám, co mám ráda, a věřím, že mám před sebou pořád hodně dobrých výsledků," řekla.
