Román o třech mušketýrech a jejich kamarádu D’Artagnanovi zná patrně každý. Už v letech 1927-1932 se jejich tenisovými nástupci stali Borotra, Brugnon, Cochet a Lacoste díky šesti triumfům v Davisově poháru. Teď si Francie přeje, aby se v roce 2014 napsala v Paříži další kapitola.
Jedna z nejúspěšnějších zemí v Davis Cupu na stříbrný pohár čeká od roku 2001. Přes 30 let žádný Francouz nevyhrál grandslam. A tak Tsonga a spol. nechtějí být „ztracenou generací“, touží ve slavném areálu Roland Garros za podpory domácích fanoušků přejít přes dvojnásobné šampiony do finále.
Český kapitán Jaroslav Navrátil komentoval francouzskou nominaci výstižně: „Je to síla!“ Vincent Cognet, novinář z prestižního deníku L’Equipe, líčil reportérovi MF DNES v New Yorku, s jakým nadšením Francouzi semifinálový duel prožívají. A jednotlivé hráče krátce charakterizoval.
Jo-Wilfried Tsonga (11. na žebříčku ATP): „Je to vůdce, přístupem na kurtu i mimo něj a charizmatem strhává ostatní,“ tvrdí Cognet o francouzské jedničce. Tsonga má v týmové soutěži bilanci 19:4, na antuce prohrál jenom dvakrát, ve čtyřhře zůstává neporažený. Tenista s vzezřením boxera Aliho a srdcem bojovníka hodlá o víkendu na kurtu nechat úplně všechno. Počty jsou jasné: pokud Jo získá dva a půl bodu, Francie jde dál.
„Tsonga miluje velké bitvy a plné stadiony,“ potvrzuje francouzský žurnalista. „Přitom je slušně vychovaný a ze všeho nejvíc miluje klid při rybaření.“ Štěpánka porazil Tsonga před pěti lety v Ostravě. S Berdychem má zápornou bilanci 2:5, ale na antuce se střetnou poprvé.
Gäel Monfils (18.): Monfils je výstřední postavou nejen ve francouzském týmu. Diváky na US Open bavil skvělým tenisem a přidal k tomu svou obvyklou show. „Tomuhle moc nefandím. Ale jako hráče ho musím obdivovat. Běhá jako jelen, a když chce, umí do míče praštit nejsilněji ze všech. A taky má skvělé ruce, cit pro míč,“ vypráví Cognet.
Monfils prohrál za Francii jenom dvakrát, loni v Paříži navíc Berdycha vyřadil v 1. kole domácího grandslamu. Díky aktuální formě by měl být týmovou dvojkou.
Richard Gasquet (21.): Nebo dostane přednost Gasquet, kterého právě Monfils v New Yorku vyřadil? Uzavřený Francouz byl označován za „Mozarta tenisu“, když na přelomu tisíciletí vyhrál pařížskou juniorku. „Jenže se nesrovnal s tlakem, nejsem si jistý, jestli má pokaždé chuť do hry,“ prohlásil Cognet. Gasquet může nastoupit i v deblu, z Londýna 2012 má s Benneteauem olympijský bronz.
Julien Benneteau (29.): V nominaci mu chybí obvyklý parťák Llodra, ale francouzský debl zůstane silný - buď s Gasquetem, nebo s Tsongou po Benneteauově boku.
„Všichni kluci jsou z jedné generace, přátelí se spolu, i když jsou to rozdílné osobnosti,“ shrnuje novinář z L’Equipe. A to ještě Gilles Simon, 26. hráč světa, má smůlu, je až pátý hráč. Ale nedá se nic dělat - mušketýři přece byli čtyři. Jak dopadnou tihle?