Lidem, kteří při zápasech obskakují tenisty, podávají jim ručníky, pití a jídlo, zakrývají je deštníkem a sbírají míčky, se říká „ball boys“. Jenže Reed hned s úsměvem opravuje: „Já jsem ball person.“
Vždyť by ostatním mohl dělat dědu, ostatně sám se stará o tři vnoučata. Mezi 275 převážně náctiletými sběrači míčků na závěrečném grandslamu sezony je unikát. Reed se dostal do Flushing Meadows díky speciálnímu nadačnímu programu tenisové federace USTA pro válečné hrdiny.
Přihlásit se mu doporučila také manželka Renee. „Řekla jsem mu, že je to jedinečná příležitost, jak se stát nejstarším sběračem míčků v historii.“
A Todd si teď plní svůj sen. „Kdyby mi před časem někdo řekl, že budu na US Open 2014 sbírat míčky, odpověděl bych: Sni dál.“
Reed byl příslušníkem zelených baretů, speciální jednotky americké armády. Na začátku 90. let se zúčastnil války v Perském zálivu, známé také jako Operace pouštní bouře. A právě tehdy se americkému vojákovi změnil život.
Šlápl na minu, letěl několik metrů a přišel o kus pravé nohy. Po měsících rehabilitace zranění překonal, stal se policistou a sportováním se dál udržoval v kondici. Reed hraje softbal, což mu mohlo pomoct při konkurzu na velký tenisový podnik.
„Ta událost obohatila můj život v mnoha ohledech. Nikdy jsem se kvůli tomu nedržel stranou. Byl jsem požehnán - všechno ostatní je bonus,“ tvrdí nyní.
V New Yorku bere za svou práci osm dolarů na hodinu, k tomu dostává ještě diety. „Ale nedělám to pro peníze,“ ujišťuje muž, jehož protézu vlastenecky zdobí americká vlajka. Tenistům rád plní jejich přání a dělá to s širokým úsměvem na tváři. Reed se smířil se svým osudem, na oplátku by od něj chtěl znovu trochu přízně.
Velkým přáním amerického veterána je dostat se na centrální kurt Arthura Ashe. A ještě tak potkat, nebo rovnou obsluhovat legendárního Rogera Federera!
Když se to nepovede letos, chystá se Reed vrátit na US Open příště. „Budu svou práci na kurtu dělat tak dlouho, dokud mi Pán Bůh dá zdraví.“
