Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skvrny potu ne! A tenisté oblékli bílou. Teď řeší: Není jí až moc?

Také Roger Federer vyslovil nahlas myšlenku, zda není „bílý zákon“ ve Wimbledonu moc přísný. | foto: AP

1 2015
Londýn (Od našeho zpravodaje) - Byla to až nečekaná slova od muže, který má pověst tenisového gentlemana. A od nějž by bylo logické očekávat, že elegantní tradici bude podporovat. Přesto právě Roger Federer v květnu prohlásil: „Wimbledon miluju, ale s přísností ohledně nošení bílé barvy zašel příliš daleko.“

Rozpoutal tím debatu, která na nejslavnější tenisové adrese nabrala na intenzitě nyní, když slavný turnaj začal. U jejího zrodu stálo loňské zpřísnění pravidel, které kromě výrazně převažující bílé nařizuje i jiné detaily: bílé má být i (viditelné) spodní prádlo, nesmí se nosit třeba krémová barva, barevný pruh na oblečení musí být široký maximálně jeden centimetr... „Považuji to za absolutně šílené,“ řekl Pat Cash, wimbledonský šampion z roku 1987.

Kde se vlastně bílá posedlost v tenisu vzala? Tradice sahá až do 19. století a souvisí s estetikou. Tenis se tou dobou začal stávat čím dál víc společenskou záležitostí a považovalo se za nevhodné, když po dvorci pobíhali hráči ve viditelně propoceném oblečení.

„Zvyšování tenisových dovedností vedlo k rostoucím nárokům na pohyb hráčů, s čímž souviselo i více pocení. Na barevných oblečeních se začaly objevovat fleky, což vypadalo trapně,“ popsala Valerie Warrenová v knize Tennis Fashion: Over 125 Years of Costume Change. „A tehdy bylo nemyslitelné, že by u dámy bylo vidět, jak se potí!“

A tak i na grandslamech zavládla bílá revoluce, kterou prolomili až v roce 1972 na US Open. Wimbledon však tradici nemění. Nutno podotknout, že Federer je ve svém boji v menšině. Zastání našel třeba u krajana Wawrinky či rebela Fogniniho, většina hráčů ale tradici respektuje – a ráda. „Je to čisté a k trávě to patří,“ míní Lucie Šafářová, podobně mluví i její krajané Tomáš Berdych či Petra Kvitová.

Dokonce i Serena Williamsová, která si jinak libuje ve výrazných modelech, říká: „Celý rok by to byla v bílé nuda, ale dva týdny se to dá vydržet.“

Buřič Andre Agassi kvůli bílému „diktátu“ dokonce tři ročníky Wimbledonu (1988–90) vynechal, ale pak se vrátil a říkal: „Wimbledon mě naučil nosit bílou, naučil mě pokoře a respektu k tradici.“ A jak známo, na tradice si Britové potrpí. Proto i Federer svou malou „vzpourou“ sotva může něco změnit.







Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze