Nijak zvlášť jste neoslavoval. Jaký pocit ve vás převládal?
Velká úleva. V zápase bylo málo výměn, nemáte šanci chytit rytmus. Na příjmu často jenom přecházíte ze strany na stranu. Nebyl jsem sice až tak pod tlakem při svém servisu. Ale věděl jsem, že se na něj musím soustředit, protože brejknout se nechá jen vzácně. Jsem rád, že se mi povedlo zápas otočit.
Ano. Zdolal jste na grandslamu nasazeného soka. Obrátil jste z 1:2 na 3:2. Jste ve 3. kole. Může to být důležitý bod ve vaší kariéře?
Doufám, že si z výsledku dokážu vzít to pozitivní. Že na něj dokážu navázat. Není špatné být v top 50, ale očekávám od sebe víc. Rád bych do toho do konce roku ještě šlápnul.
Už jste někdy dostal víc než 43 es?
Ne. Ale počítal jsem s nějakou takovou porcí. Stojíte na returnu. Zkoušíte trefit stranu, zavřít oči a prásknout do toho. Snažíte se jakkoli vrátit míč, přinejlepším mu ho dát pod nohy, aby to neměl nahrané. Čekal jsem na game, kdy přijde pár druhých servisů, které využiju, abych se přiblížil k brejkbolům. A donutil ho, aby musel riskovat.
Obdivuhodně jste zvádl úplný závěr. Za stavu 5:4 v tie-breaku se vám povedla přestřelka na síti. Vybavujete si ji?
Zareturnoval haluz kousek za síť. Naštěstí jsem na ni dokázal zareagovat. Měl docela nalitý volej, ale mně se povedlo to nějak vrátit. Tenhle míč definitivně rozhodl utkání.
Před mečbolem jste si najednou odstoupil. Proč?
Trošku se projevily nervy. Vařilo se to ve mně. Přehrával jsem si svou rutinu. Nemyslel jsem na stav, na důležitost okamžiku, na mečbol. Jen jsem se soustředil na umístění servisu. Snažil jsem se to v hlavě odlehčit. Hlavně dát míček do kurtu a pak to kdyžtak ve výměně uhrát. Naštěstí to nebylo potřeba.
Nedávno jste říkal, že si v návalu stresu někdy ani nedokážete nadhodit míč. Umíte už trému zkrotit?
Hledám pevný bod. Ať už na plachtě za kurtem, nebo v poli, kam bych chtěl míček zahrát. Vypouštím myšlenky, kdo tam stojí, kolik to je. Hlídám jenom ten bod. Snažím se soustředit na jednotlivé fáze podání. Vytočit ramena, vytáhnout se. Tím se odpoutám od důležitosti stavu a zahraju balon, který bych zahrát chtěl.
Právě tohle vás může dostat do špičky?
Jo, určitě. Když se podíváte na nejlepší hráče, každý z nich má svoje rutiny. Nadal jich má o něco víc. Je to důležitá věc. Musíte si najít tu svou a dodržovat ji. Nastává spousta stavů, na kterých záleží. Když se pos...te, nemůžete v důležitých chvílích zahrát, co byste chtěl.
Spravuje vám US Open pocit z roku 2015, v němž jste čtrnáctkrát prohrál v 1. kole?
Po Wimbledonu jsem bohužel měl na antuce těžké losy: Fogniniho, Nadala a Almagra. Už jsem se dostával do fáze, kdy jsem tuhle sezonu odepsal. Že z ní nic nebude. Že nedělám pokroky. Přestal jsem trochu věřit, ale tím jsem se možná odreagoval. Není od věci dostat občas přes držku.
Taky tady v New Yorku se vám daří být uvolněný. Pomáhá vám, že tu máte přítelkyni?
Ano. Samozřejmě jsem tu chtěl uspět, ne se jen zúčastnit. Ale díky ní nemyslím na tenis 24 hodin denně. Bavíme se o škole a dalších jejích věcěch. O to víc se pak těším na kurt, na tréninky.
Zdolal jste bombera Karloviče a v dalším kole potkáte dalšího „střelce“ Isnera. Co vy na to?
Bude to těžší. Isner možná nesází tolik es, ale taky podává neskutečně. A zezadu má lepší hru, líp se pohybuje. Zase budu muset solidně podávat, ale taky si to budu muset uhrát ve výměnách.
Zřejmě vás pošlou na jeden z velkých stadionů. Nastoupíte proti domácímu borci. Těšíte se?
Jistě. Byl by to zážitek. Favoritem bude on. Ale já se pokusím urvat zápas pro sebe. A nemusím na sebe nakládat nějaký zbytečný tlak.
