Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kde je tenis stále ještě sport pro snoby a proč si kluk zacpal uši

Nástup hráček z zápasům Turnaje mistryň v Singapuru provází ohňová show. | foto: AP

23 2014
Singapur (Od našeho zpravodaje) - Kurt, na němž trénuje Šarapovová, obklíčil dav fanoušků s vytasenými mobily. Jako jinde na světě slyší Ivanovičová v angličtině: „Ano, miluju tě!“ A do velkých hnědých očích chlapce v žabkách se promítá úlek. Tak Singapur sleduje Turnaj mistryň.

V lidové jídelně u sportovního centra Jalan Besar Stadium ve čtvrti Kallang to voní opraženým masem a asijským kořením. U odřených kulatých stolků na kryté terase je v neděli večer docela plno. Ač to není právě vznešené prostředí, v okolních bistrech vaří dobře a levně. Ani jedna volná plastová židlička se ovšem nenachází v dohledu na televizní obrazovku, na níž běží fotbalový zápas Queens Park Rangers – Liverpool.

Když útočník Balotelli ve velké šanci vypálí nad břevno, hučení přejde v křik. Anglická Premier League budí vášně. Kdežto o konání tenisových Masters tu drtivá většina hostů nemá ani potuchy.

To neznamená, že by první přistání hvězd s raketou na ostrově kousek nad rovníkem působilo jako utajený sraz sekty uctívající osm bohyň. V areálu zvaném Sports Hub to žije, do unikátní Indoor Areny proudí denně tisíce lidí, zkoušejí si rychlost servisu a kupují suvenýry.

Ve středu večer se stovky zvědavců tlačily a strkaly u stánku firmy Wilson, v němž se asi 20 minut podepisovala Petra Kvitová. „Je fajn, že můžeme tenisu udělat reklamu,“ řekla poté, co se vysvobodila ze sevření. „Nejvděčnější jsou vždycky děti. Mám prima pocit, když jim udělám radost.“

Finále WTA Tour si přestěhováním z Istanbulu pomohlo. V Singapuru vypadá nablýskanější. Pořadatelé vystavili vyšňořené hvězdy při losu, na banketu a na tiskovkách v okouzlujícím centru města. V něm i o pár kilometrů dál, v okolí haly, člověk nezřídka narazí na plakáty s fotkami Williamsové a spol.

Pozornost tradičně přitahují sličné ikony Ivanovičová se Šarapovovou. Té první ctitelé vyznávají lásku mezi výměnami. Jindy zase čtyři školačky na tribuně zvedají vlastnoručně vyrobené transparenty se třinácti srdíčky a nápisy: „Maria Šarapovová“ a „Vyhraješ!“

Skupinky nejoddanějších příznivců přicestovaly za Rumunkou Halepovou i Polkou Radwaňskou. Sama tenisová show se v exotické oblasti neliší od špičkových halových klání v Evropě. Diskotékové hity, jestřábí oko, zářící reklamy, ohňostroj, kurt nasvícený jako boxerský ring, skóre hlášené v angličtině. Pro spoustu místních obyvatel je to však unikátní podívaná.

Tenis nepasuje k povaze národa

Taxikář Andrew se omlouvá českým reportérům, že nedokáže trefit odbočku k rozlehlému sportovnímu centru, a zastavuje taxametr ve svém mercedesu, aby je neokrádal. O Turnaji mistryň poprvé slyší až od nich a diví se, že ho organizátoři víc nepropagovali. ]„Když se tu jede formule 1, je z toho pokaždé ohromný humbuk,“ tvrdí.

Jak by ne. F1 představuje výrazně větší událost, točí se v ní mnohonásobně víc peněz, přivábí víc diváků. S ní se „Masters“ měřit nemohou a nehodlají. Popularitu této slavnosti zde sráží i pověst tenisu mezi běžnými Singapurci. Pracovitá, poslušná, spořivá a usedlá většina ho totiž považuje za snobskou hru. Nebo aspoň za zábavu pro vyšší vrstvy. Tak nějak nepasuje k národní povaze.

Na ženském ani mužském žebříčku se nevyskytuje jediný singapurský reprezentant. Číňanům a Malajcům, jichž v bývalé britské kolonii žije nejvíc, je bližší stolní tenis, fotbal, kriket, badminton. I proto se s dovezenou zábavou pod značkou WTA mnozí setkávají poprvé.

Soutěž v hlasitosti řevu

V hledišti trůní žena s hlavou zahalenou v šátku, o řadu výš sedí dívka v minisukni. Asi osmiletý útlý chlapec v tenké bundě Adidas a se žabkami na nohou se tiskne k tátovi. Působí vyděšeně. Desetitisícová návštěva na Indoor Stadium zrovna vítá nastupující světovou jedničku Williamsovou a pojímá to trochu jako soutěž v hlasitosti křiku.

Hoch s tmavě hnědýma očima se bojí a vší silou si tlačí dlaně na uši, neboť ostatní řičí vskutku usilovně. Tenistky si mohou připadat jako rockové hvězdy. Při rozhovorech po utkáních pokaždé děkují obecenstvu za podporu a nezní to jako zdvořilostní gesto nebo podlézání.

Pravda, část publika zpočátku zatleskala i po dvojchybě, snad z přehnané uctivosti. Jinak se ovšem diváci chovají vzdělaně a zasvěceně. Vřele aplaudují po povedených výměnách. A když někdo krátce před servisem jen maličko hlasitěji zašeptá, ostatní na něj syčí: „Pssst!“

Masters v Singapuru nejsou neodolatelným hitem, který každého strhne. Ale působí vlídně, otevřeně. Snaží se ze hry strhnout snobskou nálepku. Rodiče i děti jsou vděčné za šanci zapinkat si v tréninkové hale s legendární Austinovou či Italkami Vinciovou a Erraniovou. Finále WTA se sem bude vracet do roku 2018. Fotbal v popularitě nedohoní. Ale kdo ví, třeba tu tenis časem opravdu zlidoví.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze