Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hlaváčková: Finále Fed Cupu? Myslím, že bych mohla týmu hodně přinést

DEBLOVÝ ÚSPĚCH. Andrea Hlaváčková (vpravo) drží trofej, kterou spolu s Pcheng Šuaj vybojovala v Pekingu v turnaji čtyřhry. | foto: Reuters

6 2014
Byla jedinou ze tří českých nadějí ve finále turnaje v Pekingu, která se dočkala titulu. Zatímco Berdych a Kvitová v soubojích o titul v singlu neuspěli, Andrea Hlaváčková po boku Číňanky Pcheng Šuaj vybojovala triumf ve čtyřhře. „Krásný pocit. Ale už se těším domů,“ řekla 28letá tenistka.

Naposledy slavila loni v září triumf na US Open, ještě po boku Lucie Hradecké. Pak však pro Hlaváčkovou odstartoval rok změn.

Nejprve se rozešla s Hradeckou a začala hrát debly s Lucií Šafářovou. Společně se jim ale moc nedařilo, a tak po Roland Garros změnila partnerku znovu, dala se dohromady s Číňankou Čeng Ťie. Společně došly do semifinále Wimbledonu, závěr sezony však Hlaváčková kvůli odlišnému programu opět odehrála s jinými spoluhráčkami.

A asjiská spolupráce s Pcheng Šuaj se ukázala jako dobrá volba. Ve Wu-chanu došly do semifinále, v Pekingu se dočkaly titulu, když ve finále porazily nasazené dvojky Blackovou a Mirzaovou. „Nakonec se to hrozně povedlo,“ těšilo plzeňskou rodačku.

Přitom jste se s Pcheng Šuaj před asijskou šňůrou takřka neznaly, že?
Vůbec. Jednou jsem proti ní hrála singla, to jsem vyhrála, pak jsme ji porazily v deblu na US Open, jinak si nic víc nepamatuju. Ani jsem se na ní nikdy nebyla podívat, jak hrály s Hsieh Su-Wei (její předchozí partnerka). Nevěděla jsem, co od ní čekat. Normálně ty holky znám, ale tohle byl krok do neznáma.

Semifinále Wimbledonu mě nakoplo

Letošní sezona Andrey Hlaváčkové byla rozporuplná. „Začátek byl super. Pak mě skolilo spoustu problémů s imunitou, virózy. Jezdila jsem na turnaje, ale necítila jsem se vůbec dobře. Bylo to poprvé, kdy mě drželo zpátky zdraví, a to byl divný pocit,“ popsala Hlaváčková. „Ale potom, když jsem začala hrát s Čeng Ťie, dostaly jsme se do semifinále Wimbledonu, tak to mě hodně nakoplo. Myslím, že to bylo hodně pozitivní pro letošní sezonu. Pak už to bylo lepší. Singly ještě úplně nepřišly, až v Québeku, ale věřím, že se změnou rakety to bude zase o hodně lepší.“

Jak jste se tedy daly dohromady?
Hledala jsem někoho, kvůli komu by stálo za to do Asie na turnaje v deblu jet. Sice ještě nemám prioritu jenom debla, ale stejně nebylo v singlu v Evropě co hrát. Takže jsem si říkala, že kdybych našla super parťačku, tak do Asie pojedu. No a to, jaké ona má výsledky a jak hraje v singlu i deblu, to jsem samozřejmě věděla a říkala jsem si, že by to byla docela dobrá zkušenost si společně zahrát.

Kdy jste se dohodly?
My jsme se spolu bavily v průběhu sezony, že bychom spolu někdy chtěly hrát. Pak jsem za ní v Montrealu přišla, když jsem zjistila, že by chtěla hrát Wu-chan a že Čeng Ťie nemůže, měla Asijské hry. Tak jsem se ji šla zeptat. A pak se mě ptala i na ten Peking.

Jak jste si nakonec sedly?
Ona je z těch holek, co jsem s nimi poslední dobou hrála, rozhodně mimo kurt nejtišší. Osobně se s ní člověk moc nepozná. Na kurtu jsme si vyhovovaly, bylo to moc fajn. Naučila jsem se něco od ní, což se člověk naučí od každé nové parťačky. Bylo mi to dost příjemné, i ten tým lidí kolem ní, vždycky je fajn trávit čas společně.

Čím to, že nyní vyhledáváte partnerky mezi Číňankami?
Vyhovujou mi. Jsou to fajn, usměvavé holky, mají vždycky dobrou náladu a hodně tvrdě pracujou. S Čeng Ťie je to ještě větší přátelství, tam si rozumíme i mimo kurt lépe, v čemž hraje roli i jazyková bariéra. Ne všechny mluví tak dobře anglicky. Pcheng mluví asi nejméně. Ale zase je hrozně hodná, takže se člověk snaží.

Máte už jasno ohledně partnerky na příští sezonu?
Musíme si sednout. Mám ještě jednu schůzku, o které teď nechci mluvit. Musíme si sednout s holkama a říct si, jaké jsou plány na příští rok, protože to vždycky stojí na turnajovém programu, na prioritách a na celkovém cíli sezony. Pokud se řekne, že máme takový a takový cíl, dohodneme se na určitých turnajích, tak se pak člověk pro někoho rozhodne.

A jaké jsou vaše představy pro příští sezonu?
Chtěla bych se zaměřit na to, abych se dostala na Turnaj mistryň v deblu. Hrozně mě mrzí, že to letos nevyšlo. Kdybych hrála celý rok s jednou parťačkou, tak věřím, že by se to povedlo. Ale věci jdou tak, jak jdou a nemá se nic tlačit přes bolest, takže to bylo dobré rozhodnutí. Bohužel to ale nepřineslo Masters, což se nedá, když se v půlce sezony něco změní. To bych brala jako obrovský cíl na příští rok v deblu. A v singlu uvidíme, tam si cíle nedávám. Chtěla bych hrát spoustu singlových turnajů, ale myslím, že už to bude s deblem tak padesát na padesát.

Co tím myslíte?
Když bude potřeba hrát velký turnaj v deblu, tak se obětuje pár týdnů v singlu a nebude mi to vadit.

JAK TO ZAHRAJEME? Lucie Šafářová (vlevo) a Andrea Hlaváčková se domlouvají...
Andrea Hlaváčková a Čeng Ťie se radí před výměnou ve Wimbledonu
Pcheng Šuaj a Andrea Hlaváčková na turnaji v Pekingu

Hlaváčková letos vystřídala více partnerek. Začala se Šafářovou, největší úspěchy dobyla s Číňankami Čeng Ťie a Pcheng Šuaj.

V singlech jste se letos chytla až v Québeku. Čím to?
Už na US Open mi to šlo. Vrátila jsem se tři dny před US Open ke starým raketám, což se ukázalo jako hodně dobrý tah. Celý rok jsem se tahala se zraněními. Ani raketa tomu nepřispěla, občas jsem si natáhla nějaký sval, všechno se to sešlo dohromady. Před US Open jsem si říkala: Zkusím ještě jednou tu Yonex raketu, jestli s ní náhodou nebudu mít lepší pocit. Hrozně se mi to osvědčilo, hrozně dobře se mi začalo hrát. V Québeku se to ukázalo na výsledku a teď jsem neměla šanci hrát singly, protože to byly velké turnaje. Takže se těším teď tady v Tchien-ťinu a pak až se vrátím domů, tak bych chtěla zkusit ještě dva turnaje v singlu. Ale už není žádný tlak, je konec sezony, člověk to musí brát trochu rozumně. Spíš se připravuju na to, že by to mohlo zase jít.

Proč jste tedy vůbec poprvé od starších raket upustila?
Mám raketu od firmy Yonnex, kterou přestali vyrábět. Hodně let mě tlačili, abych změnila model. Furt jsem si vybírala z nových modelů, až jsem zkusila jiné značky. Přešla jsem k Babolatu na půl roku, myslela jsem, že to je super volba a cítila jsem to dobře. Na výsledcích se to ale neukazovalo a v tréninku jsem moc každý den nevěděla, co přijde. Bylo to trochu zmatené.

Takže přišla změna...
Po druhém kole v Cincinnati jsem si s ní šla zatrénovat, na čtvrtfinále jsem si ji vzala a rovnou to šlo o třídu lépe. Jsem s tou raketou deset let, vyrostla jsem s ní, člověk jí přizpůsobí svoji hru, takže se to asi fakt měnit nemá.

Jaké máte teď nejbližší plány?
Po posledním asijském turnaji se vrátím domů. Bude trochu záležet na tom, jak mi to tady zejtra půjde. Kdyby mi to tu vyšlo v singlu, tak už budu hrát jen jeden deblový turnaj v Evropě. A pokud mi to tu nepůjde, tak pojedu ještě na dvě padesátky v singlu. A pak je týden Fed Cupu, který je ještě otazníkem pro každého, ale moc bych si přála, abych se toho zúčastnila. Myslím, že bych mohla týmu hodně přinést, co se týče čtyřhry. Ale kapitán se musí rozhodnout podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Já jsem si to dala po semifinále jako cíl do zbytku sezony, protože jsem si hodně přála se zúčastnit finále v Praze. Vidět fanoušky, být součástí týmu po sezoně plné výkyvů nahoru a dolů, to by bylo úžasné. 







Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze