Výzkum časopisu Journal of Sports Economics, na nějž upozornil web magazínu TIME a který uskutečnili akademici z univerzit v Melbourne a v Soulu, se zabýval 331 zápasy mužů a 149 duely žen v letech 2006 až 2008.
A hlavní zjištění? Čím víc jde v zápasech do tuhého, tím spíš se tenisté při užití jestřábího oka spletou, zatímco ženy jsou opatrnější a častěji si nechají zkontrolovat míček pomocí technologie ku svému prospěchu.
Výzkumníci dokonce zjistili, že během tie-breaků je 34 procent mužských výzev k užití jestřábího oka takřka „trapných“ - tak alespoň akademici definovali případy, kdy se ukázalo, že míček skončil více než 5 centimetrů daleko od čáry. V případě žen je množství takových výzev jen 9 procent.
Jak funguje jestřábí oko |
Nepřekvapí pak, že častěji se podobné omyly tenistům staly v případě, že byl míček na opačné straně kurtu. Zajímavé však je jiné zjištění. V případě mužů platilo, že čím výše byli tenisté umístěni na žebříčku, tím častěji se pokoušeli o „trapné“ kontroly technikou. U žen to přitom bylo přesně naopak.
Autoři studie k tomuto zjištění uvedli: „V klíčových momentech zápasu chtějí muži uspět za každou cenu, zatímco ženy umějí přijmout prohru se ctí.“
Pravdu však může mít i tenisová legenda Martina Navrátilová, která pro TIME uvedla: „Je to věc ega. Mužům nevadí, když si vezmou jestřábí oko zbytečně. Ženy se více bojí, že se ztrapní.“
Důvod většího množství na první pohled zbytečných pokusů o korekci jestřábím okem v závěru setu může být i jiný. Do tie-breaku získávají hráči jednu možnost užití jestřábího oka navíc (od začátku setu mají tři) a leckdy je zřejmé, že by stejně nestihli všechny vypotřebovat. A tak ve zkrácené hře často nechají zkontrolovat míček jen s pocitem, že tím stejně nemají co ztratit.
V tom jsou však pravidla pro muže i ženy stejná. Způsob užití jestřábího oka je ale u obou pohlaví rozdílný...
