Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Trenér mi řekl, že jsem dobrá. To se často nestává, říkala Allertová

Denisa Allertová s trofejí pro poraženou finalistku v čínském Kuang-čou. | foto: Profimedia.cz

26 2015
Začala slibně. Odpověděla na brejk soupeřky a otočila na 2:1. Jenže pak už tenistka Denisa Allertová neuhrála ve svém prvním finále na okruhu WTA proti Jeleně Jankovičové ani game. V čínském Kuang-čou přesto zažila životní týden. „Neuvěřitelný turnaj,“ jásala 22letá tenistka, jejímž maximem dosud bylo loňské semifinále v Lucemburku.

V ruce měla mobil a na něm naskakovaly gratulace. Od fedcupového kapitána Petra Pály. Od Jaroslava Kaláta, prezidenta jejího klubu TK Neridé. A třeba i od hudebníků Michala Davida či Karla Vágnera, s nimiž se Allertová zná odmala, neboť jejím nevlastním strýcem je zpěvák Karel Štědrý.

Ti všichni jí blahopřáli k turnaji, na nějž bude dlouho vzpomínat. Porazila na něm světovou dvojku Simonu Halepovou, pak i třetí nasazenou Saru Erraniovou. Až ve finále podlehla bývalé světové jedničce Jeleně Jankovičové.

„Byla lepší,“ řekla Allertová. Ale rovněž uznala, že už jí v boji o titul scházely síly. „Psychické i fyzické vypětí v předešlých dvou zápasech bylo obrovské a už jsem to bohužel nezvládla. Soupeřka mě převyšovala ve všech směrech.“

Od stavu 2:1 v prvním setu viděla, jak šance na triumf pozvolna mizí, když Jankovičová razantně navyšovala náskok. „V takových chvílích, kdy se člověk trápí, tak si přeje, aby byl rychle konec. Snažila jsem se bojovat do posledního míče, ale moc to nešlo.“

I tak jí klání v jižní Číně ukázalo, že má na to, aby se měřila s nejlepšími. A že je může porážet. „To je dobré vědět,“ řekla tenistka, která už na US Open překvapila výhrou nad světovou desítkou Carlou Suárezovou. „To mi pomohlo. Snažím se jít krok za krokem a postupně se dostávat mezi špičku.“

Dobrosrdečná tenistka je typem, který nesrší sebevědomím. Přiznává, že o sobě spíš pochybuje. Snaží se však věřit radám trenéra Jana Příhody, který se ji snaží vštípit, že má na to měřit se s nejlepšími.

„A tady mi řekl, že jsem dobrá. Což mě potěšilo, to se často nestává,“ líčila Allertová. „Byl spokojený. Musím se hodně snažit, abych tohle slyšela.“

Nyní zamíří do Taškentu, ale jen proto, aby se odhlásila, neboť ji opět trápí potíže s břišním svalem. Následně má v plánu turnaje v Linci, Lucemburku a Poitiers.

A věří, že ji aktuální čínská zkušenost povzbudí: „Finále mě mrzí, ale skleslá domů nepoletím. Mám teď lepší pocit, že můžu porážet i top hráčky a je to zase krůček dál. Doufám, že to nebylo moje poslední finále.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze