V první sadě posbíral Rosol jen o tři míče méně než vítěz (40-43). Ve třetí získal Bernard Tomic pouze o dva fiftýny víc (39-41).
Českému tenistovi by se v rozhodujících chvílích hodilo nějaké to první podání navíc, jindy třeba mohl zvolit jiný úder. Australan však potvrdil, že má v roce 2015 mnohem lepší bilanci (nyní 16-6, zatímco Rosol 1-7) a klíčové okamžiky ovládl.
„Udělal jsem maximum. Chyběl aspoň jeden vyhraný tie-break,“ řekl na tiskovce. „Nemyslím si, že bych tentokrát byl v koncovkách extra nervózní. Druhý set mi utekl, v něm byl Tomic lepší. Do třetího jsem šel s tím, že to zkusím naplno. Škoda, že jsem zápas neprotáhl do čtvrtého, taky měl problémy s nohou, třeba by se to na něm projevilo. Bohužel mě dál nepustil. Já jsem byl kondičně dobře připravený.“
Prohrál jste první a pak taky rozhodující utkání. Není to trochu nevděčná pozice, když jste přijel reprezentovat po sérii neúspěchů?
Tak to neberu. Celý tým dělal maximum, abychom byli co nejlépe připraveni. První zápas (proti Kokkinakisovi) jsem dohrát, beru ho na sebe. To je důvod, proč to teď není aspoň 2:2. Měl jsem dvě šance v singlu a neudělal ani bod. Takže jsem jako jednička zklamal.
Vadilo vám, že jste nebyl nominovaný na čtyřhru?
Ukázalo se, že to byl od kapitána dobrý tah. Vždyť kluci vyhráli!
V pátek vás v klíčovou chvíli zastavila nervozita. Cítil jste i při dnešních tie-breacích, že si tolik nevěříte?
V hlavě jsem to neměl. Věřil jsem, že to může jít i přes delší výměny. Že se jeho servis dá vrátit. Nebyl jsem úplně svázaný jako předevčírem. Chtěl jsem si to uhrát sám. Otázka je volba úderů. On velké body zvládl líp, proto vyhrál.
Všiml jste si, že Tomic má zdravotní potíže. Jak jste tomu přizpůsobil taktiku?
Neviděl jsem, co přesně měl za problém. Ale zkoušel jsem ho víc rozběhat. Mohl jsem hrát víc na riziko... V důležité chvíli záleží na tom, jak zvolíte ten správný úder. Ti nejlepší hráči vyberou nejlepší variantu. Proto jsou tam, kde jsou.
Australan Groth v sobotu při čtyřhře vzteky zlomil raketu. Jak to vypadalo v české šatně po vaší porážce?
Raketa za to nemůže. První zápas mě mrzí víc než dnešní, kdy jsem jel na sto dvacet procent. Jede se dál, je to jenom sport. Nemůžu věšet hlavu. Za čtyři dny mám už nastoupit v Indian Wells. V Davis Cupu mě prohra samozřejmě mrzí o to víc, protože hraju za svou zemi. Vždycky chcete ukázat to nejlepší, co ve vás je. Někdy bohužel není ta forma adekvátní.
Start do sezony se vám nepovedl. Můžete si z uplynulého týdne vzít něco pozitivního?
Předchozí zápasy jsem měl velké problémy se servisem, udělal jsem třeba sedm dvojchyb. Tady to bylo lepší. Mohl jsem se o něj opřít. Hra zezadu se zlepšila. Věřím, že se to na dalších turnajích ukáže. Bohužel soupeři tady byli lepší.
Mrzí vás porážka i kvůli domácím divákům?
Určitě ano. Patří jim velký dík. Dělali, co mohli. Je to sport, občas se prostě prohraje. Byli jsme zvyklí vyhrávat, ale přijdou i horší dny. Teď nás čeká baráž. Věřím, že bude líp.
Věříte, že v boji o setrvání v elitní skupině Česko obstojí?
Myslím, že máme dobrý tým. Prohra s Austrálií se prostě stane. Byli jsme doma, fanoušci nás tlačili, zvolili jsme si svůj povrch. Nedá se nic vzít zpátky a říct, že jsme někde udělali chybu, prostě jsme to takhle vybrali. V září se pokusíme zachránit účast ve Světové skupině.
Jste připraven nastoupit v baráži?
To je hodně daleko. Ale pokud budu mít výkonnost a kapitán mě nominuje, určitě budu chtít pomoct.
Česko má jen dva nadějné mladíky, Pavláska a Veselého. Proč najednou chybí talenty?
Adam s Jirkou jsou určitě příslibem do dalších let. A proč jich není víc? Když jsem vyrůstal, měl jsem jenom tenis a školu. Nebyly počítače, facebooky, člověk neměl moc rozptýlení. A na trénink jsem jezdil na kole, nikdo mě nevozil autem. V dnešní době děti vozí rodiče. Dřív to bylo tvrdší, sportovci neměli takové pohodlí a naučili se toho víc.
