Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bude to skvělý rok, prorokuje Djokovič po střetu titánů

Novak Djokovič a jeho radost ve finále turnaje v Dauhá. | foto: Reuters

9 2017
Vítěz střídal gesta od vzteklého tlučení raketou do kurtu až po širokánský úsměv. On i poražený ukazovali, co všechno by měli v dnešní době umět adepti na roli tenisového krále planety. Rok 2017 začal tak, jak končil ten předchozí: úžasnou finálovou bitvou Novak Djokovič vs. Andy Murray.

Nyní nikoli v přímém souboji o post jedničky na Turnaji mistrů, nýbrž v luxusních podmínkách Kataru. Místní šajchové-miliardáři museli být tuze spokojeni. Lépe jim jejich akce ani dopadnout nemohla.

„Pokud bude platit, že takhle letos budou vypadat všechny naše vzájemné střety, čeká nás báječný rok,“ usmál se Djokovič po téměř tříhodinové tenisové pranici a vítězství 6:3, 5:7, 6:4.

Báječný rok? Uvidíme, ale minimálně na báječné Australian Open už to vypadá. „Cítím, že stále mohu zažít něco velkého. Budu se rvát, co to půjde,“ pronesl navrátilec Rafael Nadal. Ačkoli vypadl v Brisbane „už“ ve čtvrtfinále, má při comebacku bilanci 5-1. „Překvapil jsem sám sebe,“ líčil zase na Hopman Cupu švýcarský elegán Roger Federer o stylu, jímž vypráskal Francouze Gasqueta 6:1, 6:4.

Velká čtyřka je zase kompletní.

Její dva žebříčkově nejvýše postavení zástupci ovšem mezi sebe nikoho pouštět nehodlají. Finále v Dauhá to zase ukázalo. „Andy je světová jednička proto, že se nikdy nevzdá. Ani na okamžik,“ velebil Djokovič poraženého Murrayho, jenž ve druhém setu odvrátil tři mečboly. „Jasně, padnout ve finále je zklamání. Ale poslední dobou hraju dobře. Nic mě nebolí. A pořád mám podle mě šanci vyhrát Australian Open – na tom tenhle výsledek nic nemění,“ dodal Murray.

Lepší start jsem si nemohl přát

Djokovič si hýčkal trofej v podobě zlatého sokola, jednoho z národních symbolů Kataru. Srbský fenomén by se tím chtěl nadechnout krozletu. Rok 2016 končil jako ten „nejbáječnější poražený“, jako „až druhý hráč světa“; co by téměř komukoli jinému dopřálo důvod k pořádným oslavám, u něj vyvolávalo pochybnosti.

Nevyprchala z něj touha po triumfech? Jak moc jej (ne)ovlivňuje svéráz Pepe Imaz, pro některé guru, pro Djokoviče skvělý motivátor a pro jiné šarlatán? Nepřichází spíš Murrayho éra?

Pozor s takovými úvahami!

Fotogalerie

„Lepší start jsem si nemohl přát,“ pronesl v Dauhá 29letý Djokovič. „Odehrál jsem tu všechny zápasy a zakončil turnaj strhujícím vítězným maratonem proti světové jedničce. Před Austrálií je to rozhodně velmi pozitivní impulz.“

Jak to v Melbourne vypadalo loni? Při pohledu na současný vývoj nijak překvapivě: ve finále vyhrál po třech setech Djokovič nad Murraym. První polovině roku 2016 vládl Srb, druhé Skot. Až v Dauhá skončila Murrayho úctyhodná šňůra 28 vítězství.

Vklínit se mezi tyhle dva bude pořádná šichta, byť adeptů je hodně. Co Nadalův přemožitel Miloš Raonic, nečekaný bulharský šampion z Brisbane Grigor Dimitrov, co věčný čekatel Tomáš Berdych? I ten v Kataru začal poměrně slibně a vyřadil ve čtvrtfinále Tsongu, ale okolo později jej zdolal Murray již sedmým úspěchem z posledních sedmi vzájemných duelů.

Nový tenisový rok se rozjíždí, od příštího pondělí i první grandslamovou štací – a nejen kvůli Djokovičovým slovům slibuje velké věci.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze