Jak synové cyklisty Fořta získali volejbalové zlato a hokejové stříbro

Brácha si mě teď určitě bude dobírat, že mám jenom stříbro, ale to mi nevadí, smál se hokejista Zlína Tomáš Fořt pár chvil poté, co jeho bratr Dominik získal s volejbalisty Ostravy nečekané extraligové zlato. "No, občas něco peprného prohodím, ale že bych ho moc hecoval, to zase ne," slitoval se volejbalista Dominik, který má třiadvacet let a je o dva a půl roku starší.

ÚSPĚŠNÍ BRATŘI. Tomáši Fořtovi (vpravo) unikl se Zlínem hokejový titul v prodloužení sedmého finále. Na zlato si sáhl po finále volejbalové extraligy. V sestavě mistrovské Ostravy hrál jeho starší bratr Dominik. | foto: Jiří Seidl, MF DNES

Tomáš Fořt přiznal, že skoro brečel, když Ostravští v pondělí doma v rozhodujícím finálovém utkání porazili České Budějovice 3:2. "Ani jsem nemohl mluvit, jak jsem fandil. To jsem ještě nezažil. A moc jsem to bráchovi přál."

Ostravští volejbalisté ve čtvrtfinále přešli přes Zlín, kde Tomáš působí. Neměl dilema, komu fandit? "Vůbec. Jasně, za Zlín hraju, ale celou dobu jsem přál Ostravě. Komu jinému? Přece bráchovi, to je rodina. A když už jsem titul nevyhrál já, tak ho má aspoň on. To je super," radoval se.

"Je to bomba," těší se z úspěchů synů otec Radovan Fořt, na jehož sportovní tradici jeho potomci navázali.

Sám reprezentoval v cyklistice, v cyklokrosu získal bronz na juniorském mistrovství světa a dva republikové tituly přidal mezi muži. Při premiéře horských kol na olympiádě v Atlantě 1996 dojel na 24. místě.

Kdo je kdo v rodině Fořtů

Radovan Fořt, otec
Bývalý reprezentant v cyklokrosu, silniční cyklistice a na horských kolech. V roce 1982 byl třetí na mistrovství světa juniorů v cyklokrosu. V roce 1986 jel Závod míru, o deset let později startoval na olympiádě v Atlantě v závodě horských kol.

Dominik Fořt, starší syn
Třiadvacetiletý volejbalový smečař začínal v Brně. V prosinci 2011 přestoupil do Ostravy, s níž letos získal titul.

Tomáš Fořt, mladší syn
Dvacetiletý hokejový útočník Zlína hrál v sezoně na střídavý start v prvoligové Třebíči. Na play-off se ale vrátil do Zlína a na stříbrné medaili se podílel jedním gólem.

Že se synové nepotatili, ho trochu mrzí. "Ale zase toho tolik nelituji," podotkl. "Dominika kolo moc nebavilo, Tomáš dva roky závodil, ale přednost dostal hokej."

Rodiče Fořtovi bydlí v Lanškrounu, odkud vyráželi skoro na všechna utkání svých synů. Nejprve na hokejové finále, pak na volejbalové. "Viděli jsme všechny domácí zápasy kluků a na volejbal jsme jezdili i do Českých Budějovic. Nikdo nedoufal, že se Ostrava dostane tak daleko," připomněl Radovan Fořt, že jasným favoritem byl soupeř.

Na hokej do Plzně se nedostal. "Sedm let jsme tam sice bydleli, takže jsem obvolával všechny známé, ale ani tak jsem lístky nesehnal."

Volejbalisté Ostravy titulem šokovali. Radovan Fořt ale tvrdí, že by s druhým rodinným stříbrem nebyli doma naštvaní. "Brali jsme to tak, že už stříbro by bylo pro Ostravu obrovským úspěchem. Ale když pak ve finálové sérii vedli 3:1 na zápasy, nedokázal jsem si představit, že by mohli prohrát. To byly nervy," ulevil si otec Fořt.

"Už když se Ostravští dostali do finále, tak jsem se rozbrečela," přiznala maminka Fořtová. "Samotné finále u obou byla pro mě velká odměna. To je neskutečné."

Moc přitom nechybělo, aby oba kluci Fořtovi oblékali hokejovou výstroj. "V patnácti letech se to u mě zlomilo," popsal Dominik přechod k volejbalu. "To jsem se musel pro nějaký sport rozhodnout. Dostal jsem nabídku z Brna, a tak jsem se dal na volejbal. Hokej definitivně padl."