Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Syn: Nechtěl bych zruinovat rodinu. Táta: Nebuď skromný, na MotoGP máš

Motocyklový závodník Karel Abraham | foto:  David Neff, MAFRA

10 2010
Dvojrozhovor před motoristickou Velkou cenou České republiky v Brně: otec a syn Abrahamovi. Karel junior míří do elitní kategorie MotoGP a Karel senior, šéf týmu, na jeho kroky dohlíží. Co ukážou v Brně?

U mnohých má Karel Abraham nálepku protekčního synka. Toho, jehož táta díky penězům dostal do světa motorek a teď i jako prvního Čecha do nejprestižnější třídy MotoGP, kde už příští rok bude jezdit. Starší z rodu Abrahamů se jen rozesměje a řekne: "Jestli si myslíte, že přijdete do nějaké továrny, hodíte jim dva ruksaky dukátů na stůl a oni vám dají motorku pro MotoGP, jste na omylu."

Jezdec musí mít talent, v testech zajet slušný čas a proti jeho startu nesmí třeba nic namítat ani hvězdný Valentino Rossi. Dvacetiletý Abraham to zvládl, přesto – jak zjistíte z dvojrozhovoru – byl k přestupu do MotoGP zdrženlivý. A proč? Přece kvůli penězům.

Otec a syn Abrahamovi

Karel Abraham junior
Ve světovém šampionátu motorek jezdí dvacetiletý pilot šestou sezonu a v posledních dvou závodech zaznamenal 4. a 5. místo ve třídě Moto2, což jsou jeho nejlepší výsledky. V příští sezoně bude jako první Čech působit v MotoGP.

Karel Abraham senior
Je spoluvlastník Masarykova okruhu i týmu v MS, za který jezdí jeho syn. Když loni dostal nabídku jít se synem do MotoGP, odmítl ji a zůstali níž. Po letošním úspěšném testu však už neváhal.

Kolikrát jste slyšel, že jste protekční synek?
Syn: Slyším to všude a pořád. Teď když jsem zajel slušné výsledky (byl 4. a 5. ve třídě Moto2), to trošku opadlo, jenže sotva jsme ohlásili přestup do MotoGP, zase se to rozjíždí. Ze začátku mě to hodně štvalo, ale teď to neřeším. Jen jednou jsem reagoval na svých internetových stránkách a ptal se toho borce, co mi nadával, proč má komplexy. A odpověděl: Proč bych neměl problémy, já vstávám v šest ráno a jdu bouchat do práce a ty si vozíš zadek na motorce. Na to nejde reagovat. On mě nezná, ale nesnáší mě. Ale nikdo mi do očí neřekl: Ty seš kretén. Jen se schovávají za internet.
Otec: Je to o povaze. Někteří si ťukají na čelo, proč cpu peníze do něj. Ale co je jim po tom! Jsou to naše peníze. Sponzorujeme to pomocí spřátelených firem a celá ta skupina Kájovi fandí. Samozřejmě jsou nervózní, když mu to nejde. Ale každý chodí do práce, dostává za to peníze a je na něm, co s nimi dělá. My nelétáme na Mars, ale dáváme to do sportu, do Masarykova okruhu (Abraham ho vlastní).
Syn: Lidi nadávají, ale kdybych nejezdil a nevlastnili jsme okruh, tak se v Brně už Grand Prix nejela.
Otec: Ano, jinak by to v roce 2006 bylo naposledy.

Jste majitel okruhu v Brně, máte v mistrovství svůj tým, peníze. Neříkejte, že s vámi továrny o motorce nejednají jinak?
Otec: Můžete být s nimi kamarád, jak chcete, ale nedají vám ji. Když chcete do MotoGP, musí vám už jen test schválit organizátor mistrovství. Pak vám musí továrna dát šanci, a když uspějete, přijdou na řadu další schvalovací orgány. Tam je třeba i bezpečnostní komise jezdců, kde sedí i Rossi – když řeknou, že Abraham je pomalý a nebezpečný, tak žádné peníze nepomohou. Ano, peníze jsou v motorkách důležité, ale má je tam každý. A na jeden stroj v MotoGP čeká dvacet jiných. A když Kája zajel tak strašně dobře test u Ducati...
Syn: Tak strašně dobře zase ne.
Otec: Takže ho zajel velmi dobře, rozhodli jsme se do MotoGP příští rok jít.
Syn: Třeba bývalý basketbalista Jordan chtěl v MotoGP svůj tým. Sponzory by sehnal na své jméno, nebo by to zaplatil sám, ale motorky mu v Ducati prostě nedali.

Zakázal vám někdy něco otec?
Syn:
Ženské ne, tu mám. Teda přítelkyni. Já jsem naposledy v nějakém rozhovoru řekl, že mám babu, a ona se na mě strašně naštvala. Takže slečnu mám. Jen mi zakázal jezdit v autě jako hovado.
Otec: To nadávám děsně.
Syn: Ale musel jsem to zkusit, že jo? Jinak skáču padákem, střílím, ale proti tomu nic nemá.

Karel Abrahám

A jak je to s platem?
Otec:
Máme velmi složitý proces, takže když mu chci vypočítat měsíční plat, musím mít kalkulačku. Jde o systém odměňování.
Syn: Záleží na výsledku v závodě, čím jsem výš, tím líp. Ale zároveň tam jsou srážky za kvalifikace.
Otec: Když je patnáctý na startu, jde padesát procent pryč.
Syn: Počkej, to snad ne?

Tak poslední měsíc byl slušný.
Syn:
Ten byl hodně dobrej.
Otec: Jak pro koho teda.

Je výhoda, když je mezi šéfem a jezdcem vztah otec – syn?
Otec:
Při závodě nejde být manažerem, tam jste pořád táta. Táta, co se strašně bojí, aby se nic nestalo. Samozřejmě jsme měli i krize, když přišla puberta a my si moc nerozuměli. Ale to bývá všude. On měl navíc pubertu lehkou, to já jsem cholerik, co má výbuchy.
Syn: Já měl taky špatná období. Když člověk nejezdí, jak chce, tak ho to prostě nebaví a dává to znát.

Když jste vstupoval v roce 2005 se synem do mistrovství, tak jste mi říkal: Když mu to nepůjde ve škole, okamžitě skončím.
Otec: Škola je na prvním místě. Ale s ním v tomhle problémy nebyly. Navíc já hodnotím snahu: nejde říct, že mě výsledek nezajímá, ale když máte cyklistu, co dře, maká na sobě a na kopec místo jako první dojede desátý, nemáte mu co vyčíst. Když si ale dole vykuřuje a je samá zábava, pak ho musíte sejmout. Kája dřel, navíc my si šli vlastní cestou. Hodně lidí mi nadávalo, že když začal sahat po výsledcích, tak jsem ho vždycky šoupnul o třídu výš. Je to pravda, ale on se musí měřit s těmi nejlepšími.

Fanoušci Karla Abraháma

Fanoušci Karla Abrahama

To teď bude. Příští rok ho čekají závody s Rossim či Lorenzem. Asi jste neváhali, když ta nabídka k přestupu do MotoGP přišla.
Otec: Budete se divit, on byl největší brzda. I naši mechanici, kteří ho jindy drží v opratích, mu po těch testech říkali: Neváhej a vem to! Pak přišli z Ducati a ptali se. A já, že ještě nevíme. Nakonec nám dali nůž na krk a řekli, že po tom výsledku v testu bychom to měli vzít.
Syn: Každý má sen se do MotoGP dostat, ale já to nechtěl za každou cenu. Zajímám se o peníze, o to, jak tým financujeme. A protože do toho tečou i naše peníze, tak jsem nechtěl, abychom kvůli mé jedné sezoně v elitě nepřišli o střechu nad hlavou.

Vy jako otec jste měl jasno?
Otec:
Já jsem hospodskej typ. Rád sedím u kávy s lidmi a...
Syn: ... všechno vyžvaníš.
Otec: Rád si vyposlechnu všechny názory, i ty kritické. Sice si to pak stejně udělám podle sebe, ale chci mít co nejvíc informací a vědět, co je nejlepší.

V týmu máte jen syna. Kdybych za vámi přišel jako manažer Lukáše Peška, dal byste mu místo?
Otec:
Ne! Ale není to kvůli Lukášovi, protože to je špičkový jezdec. Ale rozhodli jsme se, že budeme mít v týmu jen jednoho.
Syn: My se spálili s Kubou Smržem, když byl u nás (sezona 2006).
Otec: Jeho angažmá mě přivedlo k tomu, že nikdy nechci jiného jezdce. Takové spálení jsem nikdy nezažil. Nešlo o to, že jsme mu zaplatili celou sezonu, ale o kampaň lží a pomluv, které rozjel po odchodu. Měl u nás smlouvu na jeden rok, která skončila. A měl takovou sezonu, kterou neměl nikde jinde, a kdyby nebyl hloupej, tak jezdí MotoGP.
Syn: Byl by tam a byl by dobrý.
Otec: Jenže kdyby byl tak dobrej, tak proč ho pak nikdo nechtěl? Naštval mě, když se v Brně udělal nový povrch a jely se tu závody superbiků. Všichni ten povrch chválili, jenom Kuba Smrž si pustil pusu na špacír, že to stojí za houby. Já byl zrovna na MotoGP v Americe a tam jsou zástupci Dorny (organizátor šampionátu), kteří monitorují tisk po celém světě. A řekli mi: Tak si Kuba Smrž stěžoval na trať. A jen se u toho smáli. Ptám se: Proč to dělá? Proč teď pořád nadává na MotoGP a tvrdí, že je to třída o dva kroky zpět než superbiky. Ať se jde s tím bodnout. Já mám superbiky rád, ale je to druhá liga. První liga může být jenom jedna – a tou je MotoGP.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze