Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Svoboda znovu překonal rekord. A teď vyhlíží pošťáka

Petr Svoboda | foto: ČTK

1 2010
Měl být ozdobou víkendového halového mistrovství republiky atletů v Praze. A svoji roli zvládl dokonale. V závodě na 60 metrů překážek obsadil Petr Svoboda ve Stromovce první místo ve famózním čase 7,44, čímž překonal svůj vlastní český rekord o šest setin. A navíc prakticky dohnal největší překážkářská esa.

"Líp to snad ani dopadnout nemohlo," usmíval se spokojeně rodák z Budišova na Třebíčsku.

Těší vás výsledný čas o to víc, že jste ho dosáhl v domácím prostředí?
Určitě. Řekl jsem si, že do toho před halovým mistrovstvím světa v Dauhá trochu šlápnu. A ejhle, on z toho byl tenhle čas. Jsem za to moc rád.

Na druhou stranu jste si na sebe trochu upletl bič. Teď od vás každý bude očekávat medaili. A možná hned zlatou...
Víte, já na lidi moc nedám. Pro mě není medaile až tak důležitá. Což ovšem neznamená, že bych ji nechtěl. Ono se to těžko vysvětluje.

Každopádně s vámi soupeři musejí počítat. Vždyť tímhle časem vyhrál před týdnem Kubánec Robles mítink v Birminghamu...
A nejlepší výkon letos je 7,41, tedy jen o tři setiny lepší, než jsem teď zaběhl já. Je to krásný pocit, vědět, že můžu bojovat o nejvyšší příčku. To mě nikdy nenapadlo. Vždyť můj vzor teď běhá stejně rychle jako já. Paráda (směje se).

Už v rozběhu jste dosáhl času 7,52. To znělo hodně slibně...
Strašně jsem si přál zaběhnout pod 7,50. A je super, že se mi to povedlo.

Druhý v pořadí za vámi skončil o 56 setin. Když to přeženu, vy už jste byl v cíli vydýchaný, když on dorazil, ne?
No, zní to pěkně. Prostě se to tak sešlo. I když je fakt, že půl vteřiny je na šedesáti metrech docela darda. Ale pro mě je to dobře. Nebo ještě jinak – já jsem dobrej (usmívá se).

Co vás ještě čeká před cestou na světový šampionát do Kataru?
Až do sobotního závodu jsem si myslel, že si dám ještě mítink ve Francii, ale nakonec jsme se s trenérem rozhodli, že ho zrušíme.

Proč?
V poslední době jsem se necítil moc dobře, lezla na mě nějaká viróza. Například v Birminghamu jsem běžel se zvýšenou teplotou, takže výsledný čas 7,57 byl takový malý zázrak.

Jinými slovy budete před halovým světovým šampionátem víc odpočívat?
Ano. Teď před republikou jsem taky hodně relaxoval a podívejte, jak to dopadlo. Takže by to takhle mohlo jít i před Dauhá. Ovšem bojím se, že trenér bude opačného názoru (směje se).

A kdy tedy vlastně odlétáte do dějiště šampionátu?

Já nevím. Opravdu. Jsem hrozný, co? Ale mám pocit, že snad někdy 12. března. Nebo ne? Naštěstí by mi měl přijít nominační dopis.

Takže teď hlavně vyhlížíte pošťáka?

(směje se) Jo, přesně tak. Snad stihnu odjet včas.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze