Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vracející se Vítková: Nevěděla jsem, kam mě tělo pustí. Jsem spokojená

Veronika Vítková na třetím úseku štafety biatlonistek v Ruhpoldingu. | foto: Český biatlon/Petr Slavík

12 2017
Na Štědrý den dostala horečky, čtyři dny se jí držely. Až od 1. ledna měla opět povolení trénovat. Při Světovém poháru v Oberhofu chyběla. Nyní se Veronika Vítková v Ruhpoldingu vrátila. A sama se sebou mohla být ve štafetě spokojena.

Třetí běžecký čas na úseku, to je po nemoci dobrá vizitka, ne?
Z toho mám docela radost. I když v polovině třetího kola jsem si vyčítala, že jsem začátek úseku neběžela přece jen pomaleji, jak jsem si původně usmyslela. Bohužel jsem to zkraje asi zbytečně napálila a potom síly chyběly. Naštěstí jsem se ve druhé polovině třetího kola zase rozjela. Předtím to bylo hodně kruté.

Šéftrenér Ondřej Rybář už před startem upozorňoval, že po nemoci nemůže být vaše tělo ještě stoprocentně připravené. Jak jste se před štafetou cítila fyzicky?
Úplně to nebylo ono, ale na druhou stranu jsem ráda, že jsem mohla začínat tímhle nejkratším závodem a brát ho i jako takové rozjetí do těch dalších. Doufám, že se to postupem času bude zase zlepšovat a naberu další sílu. Tentokrát jsem vážně nevěděla, co od toho čekat a kam mě tělo pustí.

Střelba byla také důvodem ke spokojenosti? Čistá ležka a stojka na druhé dobití?
Ležka byla sice pomalejší, ale nulová. Vestoje jsem trochu zakiksovala, když jsem druhou a třetí ránu nedala. Pak jsem totiž nepřejela na čtvrtý terč, ale místo toho jsem čtvrtou ránu střílela na ten prostřední, aniž bych si to uvědomila. Pátou ránu pak na čtvrtý terč - a potom jsem normálně přebila a chtěla střílet další ránu. Až když jsem zavřela závěr, uvědomila jsem si, že vlastně už musím dobíjet.

Veronika Vítková na třetím úseku štafety biatlonistek v Ruhpoldingu.

Vytáhla jste český tým na třetím úseku o sedm míst nahoru. Jaké bylo přebírat štafetu na 15. místě?
Úplně ideální to není. Hlavně vás to pak svádí k tomu, že začnete rychleji, než byste chtěli, a že se snažíte nějakým způsobem tu ztrátu co nejrychleji stahovat. Což se stalo i mě.

Pro Markétu Davidovou, která předtím musela na druhém úseku na trestné kolo, rozhodně nebyl štafetový debut v tak bouřlivé atmosféře jednoduchý, že?
To ne. Pro ni jsou to hlavně velké zkušenosti. Neměla by si z toho dělat velkou hlavu. Byl to její první svěťák ve štafetě, ta zkušenost ji může jen posílit.

Když jste vy ve štafetě začínala...
...tak to bylo jiné, nikdo od nás nic nečekal a nejezdilo se na takových příčkách.

Jak se teď těšíte do sprintu?
Určitě jsem ráda, že před ním máme den pauzy. Ale hlavně doufám, že jsem se štafetou opravdu rozjela a v sobotu budu připravená.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze