Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Světový pohár: jde do tuhého

16 2000
Úvodní obří slalom na tyrolském ledovci Rettenbach nad známým střediskem Sölden posloužil svým předsunutým termínem především jako připomínka blízké zimy. Lyžařský průmysl a obchod totiž potřebují, aby se potenciální zákazník myšlenkově konečně odpoutal od předchozího období a začal myslet na nadcházející lyžařskou sezonu. Zahájení SP k tomu poskytuje vynikající mediální příležitost, plnohodnotně se ale věci dávají do pohybu až nyní v tradičním čtrnáctidenním americko-kanadském bloku závodů.

Šest závodů mužů a sedm žen tvoří sice jen šestinu, resp. pětinu celkového programu (37 závodů mužů, 36 žen), ale často již naznačí, kdo má šanci na umístění nejvyšší. Ve dvou sjezdech, dvou super-G a jednom obřím slalomu může Hermann Maier opět získat náskok, který ze zbytku sezony opět učiní (marný) hon všech na jednoho.

Jeho první vystoupení v Söldenu ukázalo, že je technicky skvělý, psychicky ještě lepší a fyzicky nedostižný. Kombinace těchto faktorů pak vytváří závodníka, jenž má všechny předpoklady pro další velká vítězství nejenom ve SP, ale rovněž v domácím MS (St. Anton 28/1 - 10/2).

Americko-kanadská série závodů má i svá specifika. Díky tamějšímu klimatu začíná chladná zima dříve než v Evropě a kombinace mrazu, nízké vlhkosti vzduchu a dokonalého zasněžování znamená výborné sněhové podmínky se sušším sněhem, než jaký známe v Evropě či dokonce u nás.

"Na Ameriku máme vyzkoušené určité páry lyží, které na tamějším sněhu prostě jedou," říká o tom Pavel Žurek, dlouholetý servisman německé olympijské vítězky Hilde Gergové. Listopadový trénink v Americe je prakticky „povinným“ rituálem celé světové špičky. Zůstat v Evropě a zápolit s nejistým počasím na ledovcích si nikdo nedovolí, trénink a případně první tamější závody si dopřávají i závodníci nižší úrovně včetně některých našich.

"Přijít o tento americký trénink znamená manko v přípravě, které se dohání třeba až do jara," zdůrazňují trenéři a vědí i závodníci. S napětím se čeká, zda a jak se představí „navrátilci“ a předloňští vítězové SP: nevyzpytatelný Lasse Kjus a před rokem zraněná Alexandra Meissnitzerová.

Zatímco Maier je favoritem nad favority, je situace mezi ženami mnohem vyrovnanější. Načasování formy závodníků a další vývoj sezony samozřejmě určuje i její vrchol v podobě MS.

Jaký byl minulý ročník SP?
Ve stručnosti si připomeňme, čím byl pozoruhodný Světový pohár loňský. Sezona byla po dlouhých čtyřech letech jednovrcholová, tedy bez šampionátu či olympiády. Mluvilo se především o Hermannu Maierovi, který podruhé získal velký globus, k němu tři malé za discipliny a navíc rekordních a symbolických 2000 bodů v celkové klasifikaci.

Loňský ročník byl i triumfem rakouských lyžařů - mužů (z prvních 10 osm!) i žen (Renate Götschlová před Michaelou Dorfmeisterovou). Ženská část se po sportovní stránce rozdělila na poněkud méně dramatické závody v klouzavých disciplinách a na mnohem zajímavější točivé.

Především slalom s frontálním nástupem nových krátkých carvingových lyží znamenal jedinečný nástup mladých závodnic. I když zatím své tažení neproměnily ve větší počet vítězství a v součtu nakonec triumfovala zkušenost, byl jejich nástup ohromující. Rakušanky Brigitte Obermoserová a Silvie Bergerová, Italky Karin Putzerová, Silke Bachmannová, Francouzka Helene Richardová, Kanaďanka Allison Forsythová, Američanka Sarah Schleperová, Španělka Carolina Ruiz Castilová jsou nejvýraznějšími představitelkami nové vlny a už loni dokázaly vyhrát nebo skoro vyhrát.

Nové lyže a v menší míře i tváře nastoupily i u mužů. Symbolem jejich ofenzívy se svým mediálně nejvděčnějším vítězstvím na Hahnenkammu stal nápadný rakouský blonďák, slalomář Mario Matt.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze