Střelkyni v lázních říkají sestřičko

Praha - Loni v srpnu jako první ze všech sportovců dostala olympijskou medaili a olivový věnec. Gratuloval jí prezident Václav Klaus. Teď Kateřina Kůrková dělí čas mezi studium anatomie a práci v Mariánských Lázních. „Vstávám v šest ráno, něco zhltnu, pádím na půl sedmou do práce, tam jsem do tří. Hodinku si odpočinu, a pak do půlnoci koukám do učení,“ líčí 21letá střelkyně.

Studujete fyzioterapii. Co obnáší vaše práce v lázních?
Měsíc jsem lítala kolem van, napouštěla je a vypouštěla. Trochu jsem si zaběhala, ale teď konečně dělám práci, kterou jsem chtěla. S pacienty rehabilituji, dělám masáže.

A poznávají vás klienti?
Moc ne. Naštěstí. V reálu jsem jiná než na fotkách a v televizi. Někdo mě pozná, ale berou to normálně. Říkají mi sestřičko.

Takže se v lázních schováte?
Je to úplně v pohodě. Spolupracovníci vědí, o koho jde, ale když udělám nějakou botu, vyčiní mi jako komukoli jinému.

Fyzioterapie je vaše vytoužené zaměstnání. Brigáda vás baví?
To víte, že jo. Ale práce v lázních je na kratší dobu. Je to zkušenost, ale spíš pořád tíhnu k tělesně postiženým nebo dětem.

Jak zvládáte studia? To byl po olympiádě váš cíl.
Brala jsem to spíš jako životní nutnost. Nerada bych se omezila jen na sport, který je fajn, ale není to věc, která by mě v životě naplňovala. Vynechala jsem tři čtvrtě sezony, odpočinula si. I když škola mi dala dost zabrat. Nestíhám zkoušky.

Co je pro vás ve škole nejtěžší?
Anatomie. Potřebuju ji pochopit, neumím se ji nadrtit.

A co návštěva pitevny?
To byl docela zážitek. Dělala jsem tam praktickou zkoušku ze svalů. Chvilku mi bylo šoufl. Ne z toho, co jsem viděla. Horší je ten zápach z lihů. Ale po hodině mi bylo všechno jedno.

Kvůli dlouhé pauze o vás v poslední době nebylo moc slyšet. Jaký pro vás tedy byl ten poslední rok?
Studijní, psychicky náročný. Kolotoč po olympiádě, rozhovory a setkání, na to musí být povaha.

Jak často jste chodila na střelnici?
Moc ne, jen když bylo potřeba něco vyřídit. Věnovala jsem se jiným věcem a hlavně sama sobě. To jsem potřebovala už dlouho. Když děláte profisport, školu a jiné zájmy, tělo nestrádá, ale duše jo. Člověk si taky musí uspořádat, co v životě chce, nemůže jen jet v tom kolotoči pořád dál. To je strašně ubíjející. Tak jsem měla rok pro sebe.

Co jste si dopřála?
Běhala jsem, věnovala se svým zájmům. Ale pořád mám pocit, že jsem z toho unavená. Regenerace hlavy mi bude trvat ještě hodně dlouho.

Nechtěla jste zmizet někam pryč?
To nešlo. Nejen kvůli škole. Chtěla jsem se zařadit do normálního života, ne utíkat. Jít na brigádu a zjistit, o čem ta práce vlastně je a jestli ji vůbec chci dělat. Zjišťuju, že bych mohla dělat deset jiných věcí. To mi taky ulehčilo.

Pauzu jste si dala i kvůli bolavému rameni, že?
To byl hlavní impuls, abych na chvilku ukončila aktivní sport. Pokaždé mě bolela záda, což mi taky ubíralo síly. Věděla jsem, že to bude v každém závodě bolet a že zase budu muset rehabilitovat. Pak se přidalo rameno a to už bylo definitivní. Když je hlava unavená, vybere si záminku. Tělo není hloupé.

Jak pauzu snášel váš táta a zároveň trenér?
V pohodě. Nejdřív se k tomu trochu stavěl zády. Ale je na mé straně.

A teď chodíte znovu na střelnici?
Ne. Ale jedu na soustředění do USA, kam jsem byla pozvaná. Budou tam velcí světoví střelci. Bude to spíš setkání pojaté jako soustředění někde v Coloradu. Strašně se těším. V Americe jsem ještě nebyla, bude to pro mě něco nového. Uvidíme, jak to pofrčí dál.

Desatero, co jí úspěch dal i vzal

Peníze

Samozřejmě přibyly. Tak je to po olympijské medaili vždycky.

Setkání

Byla jich spousta, většina mi utkvěla v paměti. Abych neurazila, nechci říkat to nejdůležitější, fakt jich bylo hodně. Poznáte nové lidi a prostředí. Ale raději bych na těch setkáních byla jako divák, ne ten, na koho se dívají. Nejsem ráda středem pozornosti a ozdobou.

Zážitky

Všechno mi teď splývá. Určitě jich bylo hodně a hlavně díky těm setkáním.

Partner

Nechává mě žít si svůj sportovní život.

Přátelé

Protříbili se. Některých rádoby přátel přibylo, někteří přátelé, o kterých jsem si myslela, že jsou dobří, naopak ubyli. Ale ti opravdoví zůstali a těch si vážím.

Čas

Bylo ho málo, teď je to tak akorát.

Soukromí

Je celkem nezastižené.

Závist

Lidé jsou hrozně závistiví, někteří až hanba. Někdy vám hážou klacky pod nohy schválně jen proto, že máte to, co oni ne.

Popularita

Od olympiády logicky narostla, ale nepřemýšlím o tom a moc to nevnímám.

Sebevědomí

Medaile mi k němu nepomohla, trochu to sráží všechno to okolo, co jsem nechtěla. Jsem zvláštní typ. Malinko se podceňuju, se sebevědomím trochu bojuju. To zůstalo.

Kateřina Kůrková při střeleckém tréninku.

Kateřina Kůrková na stupních vítězů s bronzovou medailí.

Česká střelkyně Kateřina Kůrková získala 13.srpna na olympijských hrách v Aténách bronzovou medaili ve střelbě ze vzduchové pušky.

Česká střelkyně Kateřina Kůrková získala 13.srpna na olympijských hrách v Aténách bronzovou medaili ve střelbě ze vzduchové pušky.

Česká střelkyně Kateřina Kůrková získala 13.srpna na olympijských hrách v Aténách bronzovou medaili ve střelbě ze vzduchové pušky.

Střelkyně Kateřina Kůrková pózuje s bronzem v olympijské vesnici v Aténách po on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. (15. srpna 2004)

České střelkyně Kateřina Kůrková (vlevo) a Lenka Hyková ukazují na ruzyňském letišti olympijské medaile.

CINK. Olympijské medailistky z Řecka Kateřina Kůrková (vlevo) a Lenka Hyková si připíjí šampaňským po včerejším velkolepém přivítání na plzeňské střelnici v Lobzích.

Dvacetiletá střelkyně Kateřina Kůrková byla v Aténách ozdobou české výpravy. A to jak díky svému půvabu, tak díky tomu, že na olympiádě získala naši první medaili - bronzovou.

Kateřina Kůrková byla v Aténách ozdobou české výpravy.

Olympijská medailistka Kateřina Kůrková křtí letadlo Uničov. Přihlíží starostka města Jarmila Kaprálová. (31. srpna 2004)

Kateřina Kůrková skončila třetí ve finálovém závodu Světového poháru v thajském Bangkoku.

Kateřina Kůrková s trofejí pro Střelce roku.

Bronzová střelkyně z olympijských her v Aténách Kateřina Kůrková dorazila na vyhlášení Sportovce roku 2004 v doprovodu otce.

Kateřina Kůrková

Kateřina Kůrková