Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První den v nové práci. Sednu si kamkoliv, směje se ředitelka Strachová

Šárka Strachová přichází do svého Centra VO2Max v pražském Karlíně. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

12 2017
Před 25 dny ukončila kariéru. V úterý začala novou. Úplně jinou. „Jsem první den v nové práci. Je to pro mě takový přelom. Začátek nové životní etapy,“ vykládá Šárka Strachová, bývalá mistryně světa mezi slalomářkami.

Už to není Strachová - lyžařka, nýbrž Strachová - zakladatelka a ředitelka. Její centrum VO2 MAX sice vzniklo v Praze předloni, ale teprve nyní se ho ujímá sama, navíc v nových prostorách. „Rozrostli jsme se z 55 na 320 metrů čtverečných,“ hrdě hlásí.

Všechny místnosti, včetně tělocvičny a fyzioterapeutických či vědeckých pracovišť, jsou hotové. Pouze kancelář pro paní ředitelku ještě čeká na poslední úpravy. „Nevadí, mohu si sednout kamkoliv,“ zasměje se.

Coby profesionální lyžařka si navykla denně tvrdě pracovat, ale přesto - bylo to tak odlišné. „Já vždycky platila za samotáře, který rád zůstával sám se sebou,“ vzpomíná. „Trénovala jsem s týmem, ale potom jsem si na tři hodiny zalezla sama do pokoje.“

Šárka Strachová ve svém Centru VO2Max v pražském Karlíně

Zato teď? Celý den je v kontaktu s lidmi a komunikuje s nimi. „Neustále na mě někdo mluví, neustále se něco řeší.“

Zaměstnanců má sedm, k nim čtyři externisty.

Je to jako mít penzion nebo restauraci

Myšlenka otevřít v Praze právě takové centrum se jí v mysli rodila postupně během kariéry. „Zkušenosti, které jsem nasbírala, jsem chtěla začít s někým sdílet. S manželem jsme nejprve uvažovali o otevření malého tréninkového centra a potom o takovéhle klinice.“

Dva roky, kdy centrum fungovalo v menším rozměru víceméně „v záběhu“, se o něj starali především jiní, zatímco Šárka Strachová se dál soustředila na své lyžování. Během těch dvou let vychytávali mouchy.

Do současné podoby kliniky a její náplně pak vložila i kus sebe. Vždy tíhla k alternativním způsobům léčby či k poznávání lidské mysli prostřednictvím motivačních knih. Proto nyní nabízí klasickou fyzioterapii i fyzikální terapii, propojující fyziku a vědu, či vědeckou laboratoř pro zátěžové testy, ale zároveň i biorezonanci, psychosomatiku, tradiční čínské medicíny, kurzy jógy či šiacu.

Šárka Strachová ve svém Centru VO2Max v pražském Karlíně

Coby šéfová firmy si může určit vlastní pracovní dobu i dny, kdy dá přednost domácí home office. Ovšem na druhou stranu už v minulých týdnech, kdy testovala, co bude nová profese obnášet, dospěla k zjištění: „Je to stejné, jako když máte penzion nebo restauraci. Pokud chcete, aby to dobře fungovalo, musíte tu být pořád. Musíte vytvářet týmového ducha mezi zaměstnanci a ptát se klientů, co potřebují.“

Potřebuje se co nejrychleji zorientovat v personálních a provozních záležitostech, v marketingu a managementu. V tom všem chce být odbornicí.

Zjišťuje, že si práci najednou tahá i domů.

„Vidím to na svém muži, ten také pracuje pořád a je mu jedno, jestli jsou zrovna víkendy nebo svátky, ráno nebo večer. Jste na mailech, vymýšlíte a přemýšlíte. Lidé, kteří dělají od osmi do pěti a po práci odejdou domů s čistou hlavou, jsou na tom trochu jinak. Já se naopak snažím, aby se doma místo večeře nekonala pracovní porada.“

Práce a rodina občas převálcují pohyb

Nemíní zůstat pouze v pozici ředitelky, v budoucnu chce sama pracovat s klienty coby terapeutka pro určité obory.

Zapsala se do rok a půl trvajícího kurzu jógy spojeného s fyzioterapií a do podobně dlouhého kursu kraniosakrální terapie. „Ta je také alternativním směrem s přesahem lidského těla do mentální roviny. Jsem zvědavá, jak to všechno stihnu,“ povídá.

Šárka Strachová na trati slalomu v Aspenu
ODCHÁZÍM. Lyžařka Šárka Strachová se loučí s kariérou.
Šárka Strachová představuje své Centrum VO2Max v pražském Karlíně.

JAK ŠEL ČAS: Poslední pohárový slalom v Aspenu. Oznámení o konci kariéry. První den v nové práci. Tři události dělí od sebe jen 25 dnů.

Od posledního startu ve Světovém poháru v Aspenu uplynuly už skoro čtyři týdny. Jenže necelý měsíc volna, jenž si poté naplánovala, vlastně ani volnem nebyl. „Kolem oznámení, že končím kariéru, se toho dělo docela hodně. Současně jsem se začínala orientovat ve spoustě věcí doma i v práci. A teď se to na mě všechno hrne.“

Její tělo, zvyklé na celoživotní fyzickou zátěž, si žádá další pohyb. Jen kdyby na něj měla čas.

„Chodím běhat s pejskem. Minulý víkend jsme vyrazili i na kolo. Předsevzala jsem si, že chci trochu shodit váhu. Ale znáte to, práce a rodina občas převálcují pohyb a ten je odsunut na jindy.“

Vystresovaně rozhodně zatím nevypadá. Naopak. Pouští se do něčeho nového, a to ji baví.

„Největší starosti? Ony jsou to vlastně všechno radosti,“ říká.

Tolik vrcholových sportovců nevědělo po ukončení profesionální kariéry, co si počít s novým životem, tápali a hledali. U Šárky Strachové podobný stav momentálně nehrozí.

Boj o život i rozchod s otcem. Pusťte si příběh Šárky Strachové:

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze