Jenom v letošním roce se ve vzájemných soubojích vyšvihl nad několik slavných jmen. Před dvěma měsíci v Malajsii na mistrovství světa družstev porazil světovou jedničku Bělorusa Samsonova. Minulý týden na evropském šampionátu si podal Francouze Gatiena a Švéda Perssona. A vrátil se s bronzovou medailí za třetí místo.
Zatím má za sebou pouze dva ze tří vrcholů letošní dlouhé sezony. Ještě ho čeká olympiáda v Sydney. Je možné, aby i tam zopakoval podobný úspěch? "S tím cílem tam pojedu," říká Korbel. "Sebevědomí mi stouplo. Jsem schopný porazit každého." Už před čtyřmi lety na olympiádě v Atlantě byl blízko medaili. V souboji o třetí místo nakonec po pětisetovém souboji prohrál s Němcem Rosskopfem.
"Když už jsem se dostal tak daleko, trochu to bolí," připustil tehdy. Letos se mu otvírá nová šance to dokázat. A nejenom proto, že v Sydney se zřejmě o třetí místo nebude muset hrát a bronzovou medaili dostanou oba poražení semifinalisté.
Korbel se ve světovém žebříčku pohybuje kolem třicátého místa, ač běžně poráží favority. V hodnocení nejlepších ho stíhá handicap. Nemůže si dovolit startovat na většině turnajů série Pro Tour, jejichž výsledky mají na postavení v žebříčku zásadní vliv. "Čím víc zápasů tam člověk vyhraje, tím víc má bodů. A je jedno, proti komu hraje," vysvětluje Korbel. "Taky bych si někdy rád zkusil všechny turnaje, a ne jenom tři čtyři. Hned bych věděl, jak na tom jsem."
Přinejmenším je jasné, že Korbel patří ve světě mezi nejlíp technicky vybavené hráče. Sám o tom dobře ví a není zbytečně skromný. "Mám jednu z nejlepších technik na světě. Pokud dobře vidím na podání, míček si zpracuji tak, jak chci. Mám výhodu oproti hráčům, kteří spoléhají na tři údery." Se špičkovými hráči se pravidelně potkává v německé bundeslize, nejlepší soutěži světa, kde hraje za Grenzau. Jedničku Samsonova sice neporáží každý den, ale za sezonu s ním hrává několikrát a má příznivou bilanci.
Korbela paradoxně víc než hráči absolutní špičky trápí třeba i průměrní soupeři, pokud ovšem spoléhají na taktiku zakrývaného servisu. "Když balon při podání nevidím, připadám si jak učeň," řekl Korbel. Mezinárodní federace už projednává nové pravidlo, které by takové praktiky zakázalo. Mělo by platit od mistrovství světa v roce 2001.
Minulý týden v Brémách žádného takového soupeře Korbel nepotkal. Naopak vyzrál na špičkové protivníky. Leváka Gatiena, který je známý tím, že má silnější forhend, udržel v bekhendovém rohu a porazil ho 3:0 na sety. "Vyhrál jsem přes taktiku. Teprve v posledním setu trochu kousal, ale skončil jsem to." Se Švédem Perssonem ztratil Korbel první set a ve druhém prohrával 7:13, ale dovedl si poradit. "Ještě dost brzy jsem přišel jak na něj. Jinak jsem rozděloval balony. A začal jsem hrát agresivněji. To je důvod, proč se mi v poslední době daří. S opatrností a strachem se dnes už nikam nedostanete." Teprve v semifinále proti Švédovi Karlssonovi už nic nevymyslel, neuhrál na něj ani set. "Byl skvělý, těžko se hledalo jak na něj."
Ale i bronzová medaile má pro Korbela velkou cenu. Na začátku sezony se na budoucnost díval chmurně kvůli bolestem v zádech. Byl to první vážný zádrhel jeho kariéry. Lékaři zjistili, že se mu posunula ploténka. Musel začít plavat a sedm týdnů se věnoval speciálnímu cvičení na posílení zádových svalů. Dnes už je mu dobře, potíže zmizely. Vyšel z nich posílen a s vlastní filozofií."Je pěkné přežít celou kariéru bez zranění. Ale pak ten člověk těžko může říkat, že tomu dal všechno."