Kdepak. Děje se naprostý opak. Oslavy extraligových triumfů se staly stejnou samozřejmostí jako to, že městem protéká řeka Morava. „Je to setrvačnost, ale baví nás to,“ usměje se šéf SKST MART Hodonín Richard Brhel. „Je za tím moře práce, kterou ale nikdo nevidí. Jen si říkám, kdy to skončí,“ přizná funkcionář jedenáctinásobných českých šampionek.
Hodonín v nejvyšší ženské soutěži dominuje, ze čtvrtého titulu v řadě se Jihomoravanky radovaly minulý týden. „Byl to ideál. Vyhrálo se v pátek a doma,“ poví po bujarém veselí šéf klubu, který ve finále smetl 3:0 na zápasy Moravský Krumlov.
Právě vyzývatelky ze Znojemska nahradily v bojích o titul tradiční rivalky z Břeclavi. „Spousta lidí, kteří na finále přišli, se dozvěděla až v hale, že nepřijela Břeclav,“ prohodí Brhel.
I tahle úsměvná maličkost jen naznačuje, ve kterém kraji sídlí nejlepší extraligové kluby. „Nevím, proč se to přesunulo sem. Třeba v Hodoníně děláme pinec přes 40 let,“ uvažuje Brhel. „Asi se najde vždycky pár šikovných lidí, kteří jsou schopní to dělat. Nevím, proč v Praze nebo Ostravě se nikdo neangažuje. Možná jsou tam lidé líní. Nebo fakt nevím,“ přemítá s úsměvem.
Podobné úvahy v Hodoníně příliš neřeší. Spíš skládají kádr na příští sezonu. V týmu končí dlouholetá stálice Lenka Harabaszová, která míří do Německa. „Má tam domluvenou novou práci, trošičku dává ping-pong na druhou kolej. Naopak se po mateřské vrací Kačka Pěnkavová. Začíná trénovat, bude plnohodnotná náhrada,“ věří Brhel.
Hodonínští vábí i hvězdnou asijskou posilu, která by českým šampionkám opět pomohla do Ligy mistryň, mezi dvanáctku nejlepších klubů celé Evropy. „Chceme hráčku první světové šedesátky nebo padesátky,“ nastiňuje Brhel. „Jednáme o tom, hráček je víc. Mohlo by to dopadnout, je to ale otázka peněz a všeho,“ podotýká hodonínský šéf. „A když to nevyjde, za každou cenu to nepotřebujeme.“
