„Erik Breukink bojoval o vítězství na Giru 1988. Díky němu jsem asi poprvé zaregistroval, že nějaký růžový dres existuje,“ vykládá 28letý Steven Kruijswijk, nynější lídr Gira.
Breukinkův slavný závod zná jen z vyprávění. Pamatovat si ho nemůže.
Tehdy byl jedenáctiměsíční batole.
Na kole závodí od patnácti let. Debut na Giru si v květnu 2010 odbyl coby nováček mezi profesionály takříkajíc v poklusu, pouhé tři dny před závodem jej totiž tým Rabobank povolal namísto mistra světa Freireho. Přesto dojel osmnáctý. Další rok už naháněl Romana Kreuzigera v souboji o bílý dres nejlepšího mladíka.
Jenže slibně rozjetá kariéra se zadrhla. Na vině byla příliš úzká tepna ve stehně levé nohy. Krev do ní neproudila stejně jako do pravé nohy.
„Způsobilo to silovou nerovnováhu, na kole jsem nemohl pořádně zabírat. Dvě sezony jsem měl proto dost slabé.“
Tápal a sám sebe se ptal: Co dál? Mám snad s cyklistikou skončit?
Řešením byla v roce 2013 operace. Srovnal sílu v nohách. Vzápětí si při pádu na Giru způsobil prasklinu v ramenním kloubu. Tak zase nic...
Loni už tady byl sedmý, navzdory děsivé osmiminutové ztrátě ve zvlněné čtvrté etapě. Ukázal, že na kláních Grand Tour zraje jako víno. Třetí týdny mívá nejlepší.
Míří na neznámé teritorium
Jeho Nizozemsko rozhodně není nejvhodnější zemí pro trénink vrchařů. „To je pravda. Proto trávím spoustu času ve Španělsku,“ vypráví.
Dolomites greet the new Maglia Rosa @s_kruijswijk #Giro pic.twitter.com/8MFZ7vXp4X
Pokud můžeme některé jezdce označit za specialisty na italské Giro, Kruijswijk jím je. „Miluju ho od svého prvního startu. Giro je nevyzpytatelnější než Tour, což mému stylu závodění vyhovuje. Sedí mi i svojí obtížností. Čím tvrdší závod, tím líp.“ Však si také užíval i na armádním kempu přežití, který s týmem LottoNL-Jumbo v zimě absolvoval.
Před letošním Girem prohlásil: „Chci skončit v Top 10.“ Bookmakeři sázkových kanceláří jej nicméně mezi deset největších favoritů neřadili, kurz na Kruijswijkovo vítězství se tehdy pohyboval okolo 80:1.
Přesto po královské etapě oblékl růžový dres a v horské časovce svůj náskok navýšil. „Před tímto víkendem by mě ani nenapadlo, že mohu Giro vést. Ale necítím extra tlak,“ ujistil.
Na tiskovou konferenci po etapě přišel i se svým kolem, neměl kolem sebe kohortu opatrovatelů jako jiní. „Ani při masážích nepředbíhá a nechce nikdy nic speciálního,“ říká fyzioterapeut Lotta.
Kruijswijk shows off maglia rosa at rest-day press conference - Gallery: https://t.co/zUgRDSOgvE pic.twitter.com/384ZD99yhu
Do volného dne si přivezl více než dvouminutový náskok, ovšem stále má na zřeteli Chávese, Nibaliho a Valverdeho, tři největší protivníky. „Zůstávám nohama na zemi. Bojovat tu o titul je pro mě neznámá situace.“
Právě v tom může spočívat i Kruijswijkova největší slabina. Nikdy nejel ani o pódium na Grand Tour. Vstupuje na neznámé teritorium. A při vší úctě k týmu LottoNL-Jumbo, ten rozhodně nemá do Alp vrchařskou sílu Nibaliho Astany.
Loni se ocitl Tom Dumoulin při Vueltě na dosah triumfu, než jej Astana v poslední etapě zničila. Tehdy byl s Dumoulinem v týmu Giant Alpecin jakožto sportovní ředitel i Addy Engels. V listopadu pak Engels přešel do stáje LottoNL-Jumbo. Je tedy znovu u toho, když jiný Nizozemec jede na podniku Grand Tour o vítězství.
„Steven má nyní v rukou mnohem lepší karty než tehdy Tom,“ přesvědčuje nevěřící.
