"Poprvé jsem si Turnaj mistrů vybojoval sám a pak..." pronesl po jednom z tréninků v britské metropoli při vzpomínce na uplynulý týden v Paříži.
Před utkáním prvního kola si ráno zašel do posilovny, pak se chtěl rozehrát na kurtu. "Ale najednou jsem cítil píchání v koleni a viděl, že ho mám nateklé," řekl třiatřicetiletý tenista. Fyzioterapeuti se mu snažili pomoct, vrátil se na kurt. "Ale po třech úderech jsem nebyl schopný udělat krok."
Řešení? Odhlásil se z turnaje a cestou na letiště zatelefonoval profesoru Pavlu Kolářovi. Vyhlášenému fyzioterapeutovi důvěřuje. "A on zas udělal neuvěřitelnou práci," pochvaluje si tenista. Hned po prvním vyšetření mu Kolář řekl: na daviscupové finále tě připravíme. Ale tenista chtěl i do Londýna, mezi osm nejlepších dvojic světa.
V týdnu absolvoval několik rehabilitačních procedur. "Začínal jsem v osm ráno, končil v šest, sedm večer a byl jsem zbitej víc jak po pětisetovém zápase," srovnával Štěpánek.
Ještě v sobotu příliš nevěřil, že do Londýna odjede. "Ale v neděli jsem trénoval bez bolesti. Pavel Kolář mi dal zelenou. Jsem za to rád, protože vyhlídky nebyly úplně ideální."
Místo konce sezony jej čekají dva vrcholy - jako první Turnaj mistrů. "Zasloužili jsme si tady být, potřebovali jsme nejméně turnajů ze všech týmů. Doufám, že předvedeme dobrý tenis," říká o své souhře s Indem Paesem. Jako první vyzvou v úterý podvečer pákistánsko-nizozemskou dvojici Aisam Kúreší, Jean-Julien Rojer.
Štěpánek už ten zápas netrpělivě vyhlíží. "Odpočinul jsem si, hlad po hře je obrovský," přiznal. A motivace velká, po londýnském deblovém týdnu ho totiž čeká vysněné daviscupové finále v Praze proti Španělsku.