Co se doopravdy stalo?
Prohrál jsem si to sám. Prostě jsem se podělal. Servíroval jsem na vítězství v zápasu a udělal tři dvojchyby. Potom jsem mečbol v tie-breaku zahrál zbytečně při zdi. Je to pro mě smutný konec. Ale odehrál jsem tu svůj nejlepší grandslam. Odejdu s hlavou nahoře.
Po předchozích dvou utkáních jste tvrdil, že jste přežil vlastní smrt. Zato teď...
... teď ji přežil někdo úplně jiný.
Byl to nejtrpčí zápas vaší kariéry?
Určitě. Měl jsem na dosah semifinále na největším a navíc na mém nejoblíbenějším turnaji.
Lukáš Dlouhý o Björkmanovi řekl, že soupeře uspí a pak udeří. Podepsal byste se pod to?
To ne. On neudeřil, já se udeřil sám. Björkman hrál to, co jsem čekal, výborně returnoval, ale ten zápas byl můj. Bohužel, nedorazil jsem ho a byl jsem za to potrestanej.
Co byste za stavu 5:4 ve čtvrté sadě udělal jinak?
Nezahrál bych ty tři dvojchyby... Možná jsem těm servisům moc přidal na síle, aby je Björkman obtížněji returnoval. Stalo se.
Budete teď střetnutí rozebírat, nebo na něj zkusíte hned zapomenout?
Vezmu si z něj ponaučení a pak na něj zapomenu. Hned po zápase mi chlapík od organizátorů dal kazetu ze zápasu. Ptal se mě: Chceš to, nebo ji mám rovnou hodit do koše? Ale vzal jsem si ji.
Jak ze sebe setřesete zklamání a únavu? Den nesáhnete na raketu?
Den? To minimálně. Pojedu na dovolenou. Uběhlo půl sezony, mám ji výborně rozjetou. Dám si pauzu a pak se připravím na americké betony.
Dobrá zpráva na závěr. Poté, co vypadl Hewitt, je to už jisté: poprvé v životě budete v první desítce světového žebříčku. Víte o tom?
Vážně? Nestřílíte si ze mě? Tak to je fantastické. Takový úspěch český tenis přece už dlouho neměl.
