Od světové desítky vás dělí pouhých jedenáct bodů. To je lákavá vidina, že?'
Na začátku roku jsem si slíbil, že se na ni pokusím zaútočit. Teď už tomu věřím, že se to podaří.
Kalkulujete a počítáte, kde získáte potřebné body?
Na Roland Garros obhajuji z loňska jen dvě kola, ve Wimbledonu jedno. Šanci mám velkou, je to vážně blízko. Ale nebudu se tím stresovat. Budu dál pracovat a výsledky i postup přijdou.
Už víte, jak byste průnik do první desítky oslavil?
To si zatím nechám pro sebe. Abych nepředbíhal.
V Hamburku jste hrál finále turnaje Masters Series podruhé v kariéře. Kam ten úspěch řadíte?
K největším, kterých jsem dosáhl. Sice jsem už vyhrál menší turnaj v Rotterdamu, ale tady byla úplně jiná konkurence. Finále s Robredem jsem si užíval, i když samozřejmě nejsem rád, že jsem ho nedotáhl do vítězného konce.
Přestože šlo o podnik Masters Series, chyběli dva giganti: Federer a Nadal. Mrzelo vás to? Nebo vás jejich absence naopak potěšila?
Mrzela mě. Protože mnozí pak kvalitu turnaje zlehčovali a říkali: Vždyť dva nejlepší tenisté světa chyběli. Ale já to tak neberu. Nejvýš nasazený Ljubičič se nedostal v Hamburku ani do semifinále. I jim se mohlo stát něco podobného.
Teď jste se odhlásil ze Světového poháru v Düsseldorfu. Proč?
Byl jsem zcela vyčerpaný, neodvedl bych stoprocentní výkon. Bohužel, musel jsem start odříct. Aspoň jsem tam zaletěl, dnes jsem viděl Robina Vika, jak porazil Gaudia, fandil jsem.
