"Bylo to zvláštní," odpověděla asi desetkrát během rozhovoru vycházející házenkářská hvězda Štěpán Krupa.
Odchovanec valašské házené v Zubří, od léta hráč pražské Dukly, okusil poprvé hřiště svého mateřského klubu jako host. Šatnu si nespletl a ani branky. Pěkně zostra útočil na tu domácí. S pěti zásahy byl nejlepším střelcem Dukly. Pražané vyhráli 26:24 a jako první v letošní extraligové sezoně na Valašsku vyhráli.
Poprvé jste přijel do Zubří jako hráč hostů, jaké to bylo?
Zvláštní. Už se asi opakuju, ale bylo to vážně hrozně zvláštní. Jinými slovy to popsat nejde.
Hecoval jste se hodně se svými bývalými spoluhráči?
Nějaké srandičky mezi námi proběhly. Ne, že bychom si přímo kvůli našemu zápasu telefonovali, ale například na srazu reprezentace to bylo aktuální téma.
A když jste se vracel domů do Zubří, netřásli se kamarádi na tenhle souboj?
Tak to víte, že jsem si své vyslechl. Zvlášť jak se zápas blížil.
Proběhla nějaká sázka?
Ne, ne, tak daleko jsme nedošli. Zůstalo jen u slov a hecování.
Co kamarádi a rodina, nechal si váš návrat někdo ujít?
Myslím, že rodinná sestava byla kompletní. A i hodně spolužáků a kamarádů dorazilo.
Rozdělil duel domácího Zubří a vaší Dukly rodinu?
Je pravda, že táta je místní srdcař. Na Zubří nedá dopustit. Možná mi přál pár branek, ale rozhodně Dukle nefandil. To mamka, když viděla své dítě, hned mu začala fandit. Bylo jedno, za koho hraje.
Dal jste pět branek a byl nejlepším střelcem Dukly. Šlo se vůbec z branek spontánně radovat, nebo jste nechtěl své známé diváky trápit?
Před zápasem jsem si říkal, že to nebudu přehánět, ale při utkání to prožíváte a nějakou oslavu si neodpustíte. Snad jsem se ale kontroloval.
Co odměna novým spoluhráčům za důležitou výhru?
O tu se nemusí bát. Slíbil jsem jim basu piv a to dodržím.
